Realitka musí kupujícímu sdělit veškeré vady nemovitosti. Za nekalé praktiky hrozí pokuta i odpovědnost za škodu

Informační povinnost podle zákona o realitním zprostředkování

Podle realitního zákona musí realitní zprostředkovatel informovat zájemce o koupi nemovitosti o konkrétních závadách a omezeních, které na nemovitosti váznou. „Jde nejenom o ty závady, které jsou zjistitelné z veřejných seznamů, ale i takové závady, o kterých realitní zprostředkovatel věděl, anebo vzhledem ke své odbornosti vědět měl,“ upozorňuje ředitelka spotřebitelské organizace dTest Eduarda Hekšová.

Jak uvádí důvodová zpráva k realitnímu zákonu, častým nedostatkem praxe je skutečnost, že realitní zprostředkovatelé nezkontrolují včas obsah aktuálního výpisu z katastru nemovitostí. Často ho zajišťují až v okamžiku, kdy dochází k podpisu realitní (tj. především kupní) smlouvy k nemovitosti.

Nekalé obchodní praktiky

Zatajuje-li realitní zprostředkovatel některé informace, případně je sdělí klamavým či nesrozumitelným způsobem, anebo v nevhodný čas, může se dopustit nekalé obchodní praktiky. „Nekalé obchodní praktiky posuzuje Česká obchodní inspekce, která může provádět šetření jak ze své úřední povinnosti, tak na podnět spotřebitele,“ připomíná Hekšová.

„Obchodní praktika se považuje za klamavou, pokud ve svých věcných souvislostech a s přihlédnutím ke všem jejím rysům, okolnostem a omezením sdělovacího prostředku opomene uvést podstatné informace, které v dané souvislosti spotřebitel potřebuje pro rozhodnutí ohledně koupě, čímž způsobí nebo může způsobit, že spotřebitel učiní rozhodnutí ohledně této koupě, které by jinak neučinil,“ stojí v zákoně o ochraně spotřebitele.

^REKLAMA

Odpovědnost za pravdivost informací

Realitní zprostředkovatel musí v souladu se zákonem o realitním zprostředkování naplňovat určité kvalifikační předpoklady. Je tedy odborníkem a může  ověřit pravdivost a správnost veškerých informací, které mu v souvislosti s prodejem nemovitosti sdělí prodávající.

O odpovědnosti realitního makléře za správnost informací rozhodoval v roce 2019 Krajský soud v Brně. Ve zmiňovaném případě uvedla realitní kancelář v inzerátu výměru bytu 82 m² (údaj obdržela od prodávajícího a neověřila jej). Po realizaci prodeje následně vyšlo najevo, že skutečná výměra bytu je pouze 75 m² . Česká obchodní inspekce realitce uložila pokutu za porušení zákazu používání nekalých obchodních praktik podle zákona o ochraně spotřebitele. Realitní kancelář se bránila správní žalobou.

„Realitní makléř nemůže být považován toliko za správce databáze o dostupných nemovitostech, jejíž existence a aktualizace umožňuje nemovitosti komfortně pořizovat, nýbrž za profesionálního, a tedy důvěryhodného partnera při pořizování nemovitostí,“ konstatoval Krajský soud v Brně. „Důsledkem chápání postavení realitního makléře coby profesionála v právě uvedeném smyslu je nutně i předpoklady důvěry ve veškeré informace, které při obchodování s nemovitostmi sděluje. Realitní makléř tudíž odpovídá i za správnost těchto informací,“ vyslovil soud.

V konkrétním případě může makléř odpovídat také za způsobenou škodu, pokud ji bude poškozený nárokovat. Protože zákon nestanoví přesné náležitosti realitního inzerátu, nebyla by podle Eduardy Hekšové bližší zákonná úprava inzerátu na škodu.