Šance na vlastní bydlení se pro některé ztrácí v nedohlednu. A bude hůř
Pořídit si vlastní nemovitost nebylo ještě před nedávnem nic neobvyklého. Jenže ceny nemovitostí vzrostly a hypotéky zdražily. Podle nedávné studie se prohlubuje propast ve vlastnickém bydlení. Lidé jsou si přeci jen více rovni v příjmech, než v majetku. Uvádí to studie Petra Sunega a Marina Luxe ze Sociologického ústavu Akademie věd.
Studie poukazuje na problém v oblasti bydlení, kdy se kvůli růstu nerovnosti mohou vytvořit trvalé bariéry, které vlastní bydlení možná natrvalo uzavřou významné skupině domácností.
Tím, že se nadále zvyšují ceny nemovitostí, případně stagnují na vysokých úrovních, roste počet mladých lidí, kteří na vlastní bydlení nedosáhnou bez finanční a majetkové podpory svých rodičů či prarodičů. Peníze na vlastní bydlení mohou nejlépe poskytnout ti, kteří již bydlí ve vlastním, a to leckdy díky jejich rodičům.
„Historický řetězec transferů uvnitř rodiny a nemožnost některých rodin do něj „naskočit“ pak může vést k situaci, že vznikne skupina domácností do značné míry předurčených k tomu, že jejich potomci a potomci jejich potomků budou mít nízkou šanci stát se kdykoliv v budoucnu vlastníky svého bydlení,“ uvádí autoři studie a dále poukazují na to, že „pokud dojde k přerušení mezigeneračních transferů, například u části populace z důvodu nedostatečných starobních důchodů a nutnosti využít bohatství v podobě vlastního bydlení pro uspokojení vlastní spotřeby, pak se může stát, že se tyto majetkové nerovnosti dále prohloubí, dopadnou na větší část mladé generace a vytvoří významný mezigenerační konflikt.“
To znamená, že nejlépe jsou na tom ti, jejichž rodina vlastní nemovitosti po dobu několika generací. Rodiče nemuseli řešit bydlení a stejně tak dnešní mladé z těchto rodin nechává otázka bydlení naprosto v klidu. Drahé nemovitosti totiž z některých majitelů i panelákových bytů dělají milionáře. Například, kdo koupil byt v roce 2013, mohl by ho teď prodat za více jak dvojnásobek.
Na druhou stranu jsou rodiny, kde nikdy nikdo žádnou nemovitost nevlastnil. Lidé bydleli a bydlí v nájmu, tím pádem nemůžou třeba léty zhodnocenou nemovitost prodat a pomoci tak svým potomkům k lepšímu bydlení.
Problém je špatně nastavená důchodová reforma
Autoři studie uvádějí, že situace se může ještě zhoršit“ „Z důvodu relativně rychlého stárnutí populace a nevyřešené důchodové reformy je reálnou hrozbou, že v době, kdy generace Husákových dětí vstoupí do důchodového věku, nebude státní rozpočet schopen pokrýt zvýšené výdaje na státní pilíř důchodového systému a reálná hodnota penzí se oproti současnosti sníží.“
Nižší finanční úroveň důchodců pak podle Sunega a Luxe může být podstatnou částí vlastníků bydlení, kompenzováno tím, že využijí majetek v podobě vlastního bydlení pro vlastní spotřebu. Tím může být například prodat byt, ale s možností dožití, nebo byt pronajmout a odstěhovat se do domova důchodců. Mezi důchodci pak bude také panovat ještě větří nerovnost, než je dnes.
Češi chtějí bydlet ve vlastním
V České republice je trend vlastnit nemovitost. Přitom podle projektu Evropa v datech především v Německu, Rakousku (a Švýcarsku), je zase výrazně rozšířeno nájemní bydlení. „Češi mají vysokou preferenci vlastnického bydlení, která se stává sociální normou a zároveň preferovanou celoživotní investicí. Zároveň mají omezené znalosti o nájemním bydlení a negativní asociace s ním. Nájemní bydlení si spojujeme s krátkodobými pronájmy, ačkoli v zahraničí jsou běžné i dlouhodobé,“ říká sociolog Daniel Prokop.
„Díky vysokému procentu vlastního bydlení vydáváme na nájmy o skoro polovinu méně, než je průměr EU. Ale více platíme za elektřinu, plyn a další energie a za vodu. Právě díky utilitám se nám bydlení prodražuje,” vysvětluje hlavní analytik České spořitelny David Navrátil.