Schyluje se k dalšímu zvyšování sazeb ČNB? Argumentů pro i proti přibývá

V loňském roce přistoupila Česká národní banka  (ČNB) celkem k pěti zvýšením základních úrokových sazeb. Naposledy se k tomuto kroku odhodlala loni v listopadu. Od prosince loňského roku ale ČNB volí opatrnost a úrokové sazby zatím nechává spát. Dvoutýdenní repo sazba tak zatím zůstává 1,75 %, lombardní sazba 2,75 % a diskontní sazba 0,75 %.

Domácí vs. zahraniční vývoj

Čtvrteční rozhodování nebudou mít centrální bankéři lehké. Vyšší inflace, slabá koruna či napjatý vývoj na trhu práce nahrávají růstu základních úrokových sazeb. „Ačkoliv inflace vyskočila na úroveň 2,7 % a koruna se i nadále drží na slabších než očekávaných hodnotách, nemusí se jednat o dostatečný podnět pro zvýšení sazeb z pohledu bankovní rady,“ míní Eliška Jelínková, analytička Raiffeisenbank.
Ve prospěch stability úrokových sazeb na domácí půdě hovoří březnový průzkum důvěry, který naznačuje, že česká ekonomika čelí rizikům dalšího zpomalení. „Březnový průzkum důvěry velmi dobře zapadá do dilemat, jimž čelí ČNB při svých úvahách o možnosti dalšího zvýšení úroků. Jestliže vývoj inflace a také kurzu koruny hovoří ve prospěch zvýšení úrokových sazeb, tak zpomalování hospodářského růstu v eurozóně a s ním spojená rizika pro českou ekonomiku hovoří proti spěchu při zpřísňování měnových podmínek,“ uvedl Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE.
„Největší rizika přicházejí zvenku: dohoda o brexitu stále nikde, zvyšování úrokových sazeb v eurozóně je v nedohlednu a americký Fed se už letos nechystá zvýšit sazby. Tyto okolnosti mohou přesvědčit některé členy bankovní rady ČNB, aby již pro další zvýšení sazeb nehlasovali,“ uvedla Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.
Hlavním argumentem pro ponechání sazeb beze změny bude i podle hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše vysoká zahraniční nejistota: „Ta na jednu stranu odráží přetrvávající proud nepřesvědčivých zpráv od našich hlavních obchodních partnerů. Německý průmysl se sice v lednu stabilizoval, hodnocení nových objednávek (podle PMI) v březnu nicméně zaznamenalo další propad na nejslabší úrovně od roku 2009 (období vrcholných propadů po pádu Lehman Brothers). A i kdyby se v Německu již blýskalo na lepší časy, je tady stále evergreen jménem brexit.“
Přestože se premiérce Therese Mayové podařilo vyjednat odklad odchodu Velké Británie z EU na 12. dubna, tvrdý brexit ještě zdaleka není zažehnán. Zahraniční faktory v čele s nejistotou kolem brexitu tak hovoří proti růstu sazeb ČNB.

Podle analytiků zvolí ČNB opatrnost

Většina analytiků se shoduje, že se ČNB rozhodne na březnovém zasedání ponechat sazby beze změny. „ČNB s ohledem na rizika pro růst ekonomiky sazby zatím nezvýší, ačkoliv by to současné tempo domácí ekonomiky ospravedlnilo,“ uvedl Michal Brožka ze společnosti Cyrrus.
Případného dalšího růstu sazeb bychom se mohli dočkat spíše v květnu. „Rizika z globálního vývoje přetrvávají, což nabádá k vyšší opatrnosti. Na březnovém jednání zároveň bankovní rada nebude mít k dispozici novou prognózu, tu bude mít až na příštím jednání začátkem května. Vzhledem k tomu, že tato dvě jednání od sebe dělí pouhý měsíc, který je z pohledu měnové politiky nevýznamný, bude si bankovní rada chtít raději před případnou změnou sazeb počkat na novou prognózu,“ míní hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
Podle odhadů Raiffeisenbank má ČNB jednu z posledních možností na zvýšení sazeb. „Čas a prostor pro růst sazeb se už ale postupně uzavírá. Pokud ČNB nezvýší sazby nyní nebo nejpozději začátkem května na dalším měnověpolitickém zasedání, už je v tomto cyklu zvyšování sazeb nezvedne. Čísla tak začnou hovořit v neprospěch jejich růstu. Inflace i ekonomika v roce 2020 zpomalí a ČNB podle našeho názoru začne ve druhé polovině roku 2020 sazby naopak snižovat,“ dodává Helena Horská. 

Kdo bude hlasovat pro vyšší sazby?

Březnového měnověpolitického zasedání ČNB by se mělo zúčastnit všech sedm členů bankovní rady. Podle vyjádření a postojů jednotlivých členů bankovní rady to zatím vypadá, že hlasování vyhraje ponechání sazeb beze změny pět ku dvěma.
Ke zvyšování sazeb se dosud přikláněl Aleš Michl a Vojtěch Benda, podle kterého je letos potřeba dokonce trojí růst sazeb. Viceguvernér ČNB Marek Mora se ale během března vyjádřil, že česká ekonomika nabízí prostor pro nejvýše jedno zvýšení sazeb. To by podle něj navíc nemělo přijít na příštím zasedání centrální banky.
Člen bankovní rady Tomáš Holub vidí jako nejpravděpodobnější variantu jedno až dvě zvýšení sazeb během letošního roku. Měnové zasedání je ale na programu ještě před brexitem. Míra nejistoty, která kolem brexitu panuje, by podle něj mohla vést k odkladu rozhodnutí minimálně do května, kdy bude mít centrální banka v ruce plnohodnotnou prognózu.