Jak snadné je stát se úvěrovým podvodníkem

Úvěrový podvod je trestný čin

Nejčastějšími úvěrovými podvody bývá zamlčení nesplacených úvěrů, nepravdivě uvedené příjmy a výdaje, falšování potvrzení o příjmu, ale například i lhaní o počtu vyživovaných dětí. Malá lež ale může přivést i zájemce o půjčku do vězení.
Pro naplnění skutkové podstaty trestného činu úvěrového podvodu stačí totiž uvést nepravdivé údaje již při jednání o úvěru. Nemusí jít tedy nutně pouze o samotnou smlouvu, ale i jakýkoliv dokument či jednání, které souvisí se sjednáváním úvěru.
Úvěrový podvod definuje § 211 odst. 1 trestního zákoníku. Za úvěrový podvod se považuje uvedení nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů, případně zamlčení podstatných údajů při sjednávání úvěrové smlouvy nebo při čerpání úvěru. Není přitom rozhodující, zda byla úvěrová smlouva podepsána či byl úvěr ve skutečnosti poskytnut.
Ve většině případů se ale na úvěrový podvod přijde až ve chvíli, kdy klient úvěr řádně nesplácí. Úvěrového podvodu se lidé mohou dopustit při jednání s bankami, ale také u všech nebankovních subjektů, které mají oprávnění poskytovat spotřebitelské úvěry.
Příkladem může být případ osmapadesátileté ženy z Prostějovska, která ve spirále dluhů přišla o dům a byla policií obviněna z přečinu podvodu a úvěrového podvodu. „Podvodů se měla žena dopustit tím, že si od ledna do prosince roku 2016 sjednala celkem 21 úvěrových smluv a smluv o zápůjčkách s různými společnostmi. Při sjednávání těchto produktů však finančním společnostem zamlčela skutečný stav svých předchozích dluhů a závazků i svou nezpůsobilost dohodnuté splátky řádně a včas hradit,“ řekl mluvčí prostějovské policie František Kořínek. Ženě hrozí trest odnětí svobody od dvou do osmi let.

Úvěrový podvod je i bez škody

Lidé se často domnívají, že u menších úvěrů v řádech tisíců korun se zamlčením některých údajů nedopouštějí vážných prohřešků. Pro dokonání trestného činu úvěrového podvodu ale nemusí ani dojít ke vzniku škody.
Na tuto skutečnost upozorňuje na svých stránkách i Česká národní banka: „Skutková podstata trestného činu úvěrového podvodu nevyžaduje vznik škody, která by věřiteli poskytujícímu úvěr mohla vzniknout například v důsledku nesplácení úvěru, pročež k naplnění skutkové podstaty trestného činu úvěrového podvodu postačí pouze uvedení nepravdivých informací, a to i v případě, kdy bude úvěr řádně splácen.“
Úvěrových podvodů přesto v posledních letech přibývá. „Statistiky Policie ČR za rok 2016 hovoří v úhrnu o škodě 1,4 miliardy korun. Do září roku 2017 již ale škoda z úvěrových podvodů překročila dvě miliardy korun. Dle našich odhadů se o úvěrový podvod pokouší každý dvacátý žadatel o naše půjčky,“ uvádí Robin Stránský, marketingový manažer české společnosti Tommy Stachi, která poskytuje rychlé spotřebitelské úvěry.

Lhát se nevyplácí

Uvést nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, či důležité informace zamlčet, může být podle trestního zákoníku potrestáno odnětím svobody až na dva roky. Rozhodující přitom není, zda úvěr řádně splácíte, ale uvedení nepravdivých údajů.
Pokud ovšem úvěr nesplácíte, můžete si v závislosti na výši dlužné částky pobyt ve vězení prodloužit. V případě, že způsobíte svým jednáním škodu nejméně 50 tisíc korun, koledujete si o trest odnětí svobody až pět let. Na deset let za mříže pak může jít ten, kdo způsobí škodu velkého rozsahu, tedy nad pět milionů korun.
Při sjednávání spotřebitelských úvěrů dochází také velmi často, stejně jako tomu je v případě osmapadesátileté ženy z Prostějovska, ke stíhání za trestný čin podvodu. „Na rozdíl od úvěrového podvodu zde nedochází k uvedení nepravdivých údajů. Podstatou je, že podvodník si peníze již půjčuje s úmyslem je nevrátit. Trestní zákoník postihuje podvodná jednání při sjednávání spotřebitelských úvěrů přísně. Musím ovšem konstatovat, že za situace, kdy takových jednání přibývá a policejní orgán jim musí svoji pozornost věnovat stále častěji, je těchto přísných sankcí zapotřebí,“ uzavírá Robin Stránský.

Trestní zákoník: § 211 Úvěrový podvod
(1) Kdo při sjednávání úvěrové smlouvy nebo při čerpání úvěru uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
(2) Stejně bude potrestán, kdo bez souhlasu věřitele, v nikoli malém rozsahu, použije prostředky získané účelovým úvěrem na jiný než určený účel.
(3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 a byl-li za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán.
(4) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 větší škodu.
(5) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,

^REKLAMA

1. a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny,
2. b) spáchá-li takový čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného, nebo
3. c) způsobí-li takovým činem značnou škodu.

(6) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán,

1. a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu, nebo
2. b) spáchá-li takový čin v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání trestného činu vlastizrady (§ 309), teroristického útoku (§ 311) nebo teroru (§ 312).

(7) Příprava je trestná.