Stanislav Skalický: Pomáháme dlužníkům vyjednávat s věřiteli při nesplácení hypotečních úvěrů

Čím se Asociace občanských poraden zabývá?

Asociace občanských poraden zastřešuje a poskytuje služby v současné době 38 poradnám. Od roku 1998 se nám podařilo vybudovat rozsáhlou síť poraden, která pokrývá území všech krajů ČR.

V těchto poradnách je zaveden jednotný systém řízení kvality poskytovaných služeb. Pro občana to znamená, že mu bude v každé občanské poradně poskytnuta stejná rada. Aby tato rada byla na co nejvyšší odborné úrovni, rozvíjí AOP pro občanské poradny Servisní středisko, které poradnám poskytuje metodické, školicí a informační služby a kontroluje kvalitu jimi poskytovaného poradenství. Pro občanské poradce a poradkyně byl taktéž vybudován jednotný systém školení a vzdělávání poradců.

Poskytujete tedy poradenství zejména pro sociálně slabé občany z hlediska dluhové problematiky?

Není to úplně tak. Oblast dluhové problematiky tvoří třetinu všech dotazů od veřejnosti, které ročně řešíme. Je to dominantní oblast, ale poskytujeme poradenství v řadě dalších oblastech, jako jsou bydlení, pracovněprávní vztahy, sociální dávky atd. V řadě případů se však tyto oblasti propojují, protože člověk, který je zadlužený, má často problémy i v partnerských či pracovně právních vztazích atd.

Jaké životní situace nejčastěji řešíte v oblasti dluhové problematiky?

Nejčastěji to jsou záležitosti související s exekucemi a insolvencí. Je třeba říci, že lidé chodí do poraden často velmi pozdě, kdy už se východiska z dané situace hledají velmi těžko.  Klienti poraden jsou převážně lidé ze sociálně slabších vrstev, a proto řešení situace nejsou jednoduchá.

Často se jedná o kumulaci dluhů různé povahy od půjček od nebankovních subjektů, až po dluhy na nájemném a zdravotním a sociálním pojištění. V takových případech radíme se soustředit prioritně na ty dluhy, které mohou vést ke ztrátě svobody nebo ohrožovat existenci člověka v samé podstatě, například dluhy na výživném nebo na nájemném, kdy hrozí ztráta střechy nad hlavou s ostatními důsledky s tím spojenými.

Stále ohroženější jsou lidé v seniorském věku, kteří snadno podléhají praktikám firem, které nabízejí různé finanční produkty nebo jiné služby, např. podomní prodej, nabídka změny distributora plynu, elektrické energie atd. Starší lidé také inklinují k tomu, že se snaží pomáhat s dluhy rodinným příslušníkům a dostávají se pak sami do obtížně řešitelných životních situací.

Škála problémů, které se řeší v poradnách, je pestrá a nelze říci, že bychom měli nějakého typického klienta. Obecně můžeme konstatovat pouze, že nejvíce klientů poraden je věku mezi 30 – 40. rokem s příjmem pod 18 000 Kč hrubého měsíčně.

Lze odhadnout, jaké množství občanů se obrací na vaše poradny?

Vedeme si statistiku, takže číslo můžeme sdělit poměrně přesné. Ročně navštíví poradny 45 000 klientů a z toho třetina má nějaký problém spojený s dluhy.

Jakou pomoc můžete poskytnout lidem v případech dluhů z hypotečních úvěrů?

Zabýváme se poradenstvím, takže podle situace klienta se mu snažíme poradit nejlepší řešení daného problému. Míra angažování z naší strany závisí na zakázce od klienta a také na tom, jak hluboko klient v problému vězí.

V případě těchto dluhů není příliš mnoho variant na řešení situace. Nezbývá než se snažit dohodnout s bankou na postupu, který by co nejméně bolel. Lze do určité dohodnout odložení splátek, prodloužit splatnost hypotéky s ponížením splátek, v krajním případě prodat nemovitost tak, aby klient co nejméně tratil.

Žádné bezbolestné řešení neexistuje, ale v případě, že člověk situaci rychle řeší, nemusí se alespoň dostat do existenčních potíží.

Můžete rovněž pomoci jednáním s věřiteli nebo bankami? 

Ano, pomáháme vyjednávat i s věřiteli. Snažíme se pro klienta vyjednat takový splátkový kalendář, aby byl schopen nastavené splátky řádně plnit. Vždy, ale záleží především na klientovi, jak se k problému postaví a jestli má opravdu upřímnou snahu situaci řešit. My pomáháme především zprostředkovávat dohodu mezi dlužníkem a věřitelem. Za její plnění je odpovědný pouze klient – dlužník

Jak hodnotíte jejich ochotu jednat a nalézt pro obě strany přijatelné řešení?

Na to nelze odpovědět jednoznačně. Je to individuální a těžko lze nějak zobecňovat dle typu věřitele. V některých případech záleží ochota jednat na dosavadním chování dlužníka vůči věřiteli.

Nejsou výjimkou věřitelé, kteří se snaží dohodnout, protože v dohodě často vidí poslední možnost, jak dostat své peníze zpět. Existuje však řada věřitelů, kteří nemají nejmenší zájem řešit situaci dohodou a naopak je pro ně výhodné vymáhat dluh soudní cestou, např. při zajištění nemovitostí.

Jakou radu byste poskytnul čtenářům, kteří začínají mít problémy se splátkami hypotečního úvěru?

Řešit situaci co nejrychleji tak, aby i následky byly pro nás co nejmenší.  Tato rada není nijak převratná, nicméně mnoho klientů se jí neřídí, a pak musí čelit nepříjemné realitě prodeje nemovitosti za nevýhodných podmínek.

Myslím si, že každý člověk by měl mít připravené krizové scénáře pro případ ztráty příjmu a nemožnosti splácet. Existují také možnosti se na takovou událost pojistit. I rada, že bychom si měli tvořit finanční rezervu pro neočekávaný výpadek příjmu, je otřepaná, ale současně i pravdivá. Na druhou stranu chápu námitky lidí, že sotva stačí splácet současné závazky a natož si ještě odkládat peníze vedle. Pak je asi dobré položit si otázku, jestli takové riziko vůbec podstupovat a pořizovat si bydlení na hypotéku.

Ono obecně se vyplatí v případě správy osobních či rodinných financí plánovat s víceletým horizontem. Zvažovat, jestli si při současných příjmech a výdajích rodiny, mohu vůbec hypoteční úvěr dovolit. Jestli doba splácení je přijatelná v souvislosti s mými profesními možnostmi z hlediska uplatnitelnosti na pracovním trhu, a tedy možnostmi výdělku. Jestli budu schopen splácet i v případě narození dítěte a výpadku příjmu partnera při mateřské a rodičovské dovolené atd.

Uvedl byste pro usnadnění i konkrétní případ řešení takové životní situace?

Řešili jsme případ paní, která měla hypotéku na dvacet let. Asi deset let platila bez problému, ale po ztrátě zaměstnání její příjem nestačil na splátky a postupně se dostávala do problému nejen s hypotékou, ale začala si půjčovat od dalších subjektů.

Do poradny byla poslána pracovnicí sociálního odboru.  Prioritně s ní byl řešen problém s hypotékou. S bankou se podařilo dohodnout snížení splátek na půl roku tak, že měsíční splátka byla ponížena na čtvrtinu té původní. To pomohlo získat čas na řešení i ostatních problémů. Postupně byly nastaveny další splátkové kalendáře tak, aby byla schopna závazky plnit.

V tomto případě se nejednalo o významné částky a situace se dala řešit, protože paní přišla včas. Mohl bych, ale uvést řadu příkladů, které takto šťastně nekončí.

Myslíte si, že jsme dosáhli vrcholu zadlužení domácností po začátku ekonomické krize?

I když ekonomická krize pomalu ochabuje a jsou vidět první známky oživení, tak setrvačnost předchozího stavu je poměrně dlouhá. Obávám se, že zadlužení domácností na svém vrcholu ještě není.

Je třeba si uvědomit, že u mnoha lidí se zadlužení neustále zvyšuje v důsledku sankcí za neplnění svých závazků a následných exekucí a placení soudních výloh.

Pokud bych měl usuzovat podle počtu klientů, kteří k nám chodí v rámci dluhové problematiky, tak jsme dosáhli vrcholu v roce 2012. V roce 2013 byl počet klientů srovnatelný s předcházejícím rokem.

Máte osobní názor na příčinu zadlužení domácností?

Samozřejmě mám.  Není pouze jedna příčina. Jedná se o souběh mnoha příčin. Jedna rovina problému vychází z úrovně finanční gramotnosti lidí a jejich odpovědnosti při hospodaření a stanovení osobních a rodinných rozpočtů. Neznalost základních finančních pojmů, obsahu smluvních úvěrových vztahů, finančních instrumentů, operací a transakcí, úrokových kalkulací vede k neschopnosti hospodařit s osobním či rodinným rozpočtem a majetkem.

Naivita při uzavírání úvěrových smluv, neschopnost orientovat se v nabídce finančních produktů, penále za prodlení splátek, ignorace rozhodčích doložek, nereagování na upomínky věřitelů, platebních příkazů soudů a exekuční příkazy vždy vedou v konečném důsledku k dluhové spirále, ze které není úniku.

Druhou rovinu bych viděl v prostředí, které zadlužování lidí ulehčuje a neadekvátně prohlubuje. Sem bych zařadil postupy nebankovních subjektů. Jedná se především o neúměrnou výši RPSN a nepřiměřeně tvrdé sankce při porušení smluvních podmínek.

Součástí spotřebitelských půjček bývají rozhodčí doložky, jejímž prostřednictvím jsou tyto sankce vymáhány. Nezřídka platí, že již po nezaplacení druhé splátky předává věřitel případ rozhodci a ten téměř obratem vynáší nekompromisní verdikt vůči dlužníkovi. Patří sem zde také nedostatečná osvěta v oblasti zvyšování finanční gramotnosti v porovnání s masivní reklamou úvěrových společností.

Zadlužení prohlubuje liknavé jednání orgánů veřejné správy, které upomínají dlužníky až těsně před vypršením promlčecí lhůty nebo různé oddlužovací agentury přiživující se na byznysu s dluhy.

Děkuji za rozhovor.