Stoletá voda nechodí jednou za sto let…

„Stoletá“ neznamená jednou za sto let

„100letá povodeň je taková povodeň, jejíž kulminační průtok je v dlouhodobém průměru dosažen nebo překročen 1krát za 100 let,“ uvádí k definici stoleté vody Český hydrometeorologický ústav. Důležité je „v dlouhodobém průměru“. Neznamená to tedy v žádném případě, že byla-li zaznamenána stoletá voda, má daná oblast na 100 let klid. Na tuto chybu také mnoho lidí doplatilo. „ Mnoho nepojištěných také spoléhalo po záplavách v roce 1997 na to, že se další stoleté vody nedožijí, a nepojistili se,“ uvedl Václav Bálek z České pojišťovny.

„Stoletá voda“ přesněji znamená pravděpodobnost, že v daném roce dojde k takto vysokému stavu vody s pravděpodobností 1 %. „Není vůbec jisté, že se 100letá povodeň během období dlouhého 100 let vůbec vyskytne. Z používané metodiky výpočtu vyplývá, že 100letá nebo vyšší povodeň se teoreticky vyskytne za období dlouhé 100 let s pravděpodobností 63,4 %, za období 200 let s pravděpodobností 86,6 % a až za období 500 let s pravděpodobností 99,3 %,“   připomíná Český hydrometeorologický ústav.

Povodně v novodobé historii Česka

Od roku 1997 jsou povodně rozsáhlejšího charakteru na území České republiky pravidelným úkazem.

V roce 1997 odstartovaly dvou až čtyřleté povodňové cykly červencové povodně na Moravě. Celkové škody tehdy byly odhadovány na 62,6 mld. Kč. Následovaly povodně v severních a východních Čechách v březnu 2000, kdy nebyly celkové škody evidovány, nicméně pojišťovny vyplatily na pojistném plnění 2,1 mld. Kč. O dva roky později, v březnu 2002, zasáhly povodně celé Čechy a způsobily rekordní škody v odhadované výši 73 mld. Kč. Do Čech se povodně vrátily i o čtyři roky později, kdy v březnu 2006 způsobily škody ve výši 5,6 mld. Kč.

Graf 1: Vývoj předepsaného pojistného pojištění majetku a katastrofy


Zdroj: ČAP

^REKLAMA

Letošní přívalové deště ustaly a rozvodněné potoky a řeky se již vrátily do svých koryt. Zanechaly po sobě pojistné události s celkovou dosud nahlášenou škodou. 1,6 mld. Kč. „V tuto chvíli rozhodně nemáme nahlášeny všechny škody, nicméně z odhadů pojišťoven vyplývá, že celková suma pojistného plnění přesáhne částku 1,8 miliard korun,“ uvedl Tomáš Síkora, výkonný ředitel ČAP.

Škody a pojištění…

Teprve v okamžiku pojistné události – přírodní katastrofy si lidé uvědomují, jak důležité je mít dobré pojištění. Zkušenosti s velkými povodněmi řadu lidí poučily. Zatímco při záplavách v roce 1997 pojišťovny vyplatily pojistné plnění ve výši 9,8 mld. Kč, tedy uhradily necelých 15,7 % škod, v roce 2002 vyplatily 34,7 mld. Kč, tedy uhradily přes 47,5 % škod.

„Bohužel se ukázalo, že někteří lidé pojištění ještě stále podceňují, a to i přes negativní zkušenosti z let 1997 a 2002. Ani tentokrát se lidé nevyvarovali zásadních chyb, jichž se lze dopustit zejména při sjednávání pojištění majetku. Mezi nejčastější a zároveň nejzávažnější patří nedostatečná aktualizace smlouvy a z toho vyplývající nízké pojistné krytí,“ připomněl Tomáš Síkora.

Aktuální statistiky České asociace pojišťoven hovoří o 15 248 nahlášených pojistných událostech s celkovou škodou 1,6 mld. Kč. Z nich již pojišťovny zlikvidovaly 4 320 hlášených událostí.

^REKLAMA

Asociace varovala před špatně uzavřenými smlouvami již v únoru letošního roku. Téměř 3/4 pojištěných má smlouvu o majetkovém pojištění uzavřenou déle než pět let a za tu dobu ji neaktualizovali. Ceny a hodnota jejich majetku přitom vzrostla. Nemluvě o chybách v pojištění, které zdaleka ne vždy kryje hrozící rizika.

"Pojišťovna nám vysvětlila, že ve smlouvě chybí zaškrtnutí doplňkového pojištění na povodně. Toho si nikdo nevšiml, nikdo nás neupozornil. Teď jsme za hlupáky, nic nezmůžeme," uvedl pro Aktuálně.cz muž z Bernartic na Jesenicku, který po vytopení žije s rodinou u příbuzných.

Postiženým povodněmi pomůže i stát

Ani lidé, kterým pojistka škody neuhradí, nezůstanou zcela bez prostředků. V prvé řadě mohou získat „pomoc v hmotné nouzi“ ve výši až 46 890 Kč (patnáctinásobek životního minima jednotlivce). Výše pomoci závisí mimo jiné na majetkových poměrech zasaženého živelní katastrofou.

Dalších až 31 260 Kč může získat člověk, který „nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky na úhradu nákladů spojených s pořízením nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby a na základní vybavení domácnosti“. Konkrétní výše pomoci může být až do výše nákladů pořizované věci, ale nesmí překročit uvedený roční limit.

Příspěvek od státu lze získat také na správní poplatky v souvislosti s obnovou dokladů nebo na úhradu přechodného ubytování. O všechny příspěvky se žádá na pověřených obecních úřadech.

Postižený povodněmi může žádat od zaměstnavatele též pracovní volno na odstraňování následků povodní. V některých případech bez náhrady mzdy, v jiných s náhradou mzdy (zejm. jedná-li se o veřejný zájem). Přehledně tuto problematiku zpracovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.