Kdy mohou členové SVJ hlasovat korespondenčně?

Podmínky usnášeníschopnosti shromáždění

Shromáždění všech vlastníků jednotek jakožto nejvyšší orgán je oprávněn svolat statutární orgán. Musí tak učinit minimálně jednou do roka. Statutárním orgánem je buď výbor nebo předseda společenství vlastníků jednotek.
Shromáždění je usnášeníschopné pouze v případě, kdy se ho účastní vlastníci s nadpoloviční většinou všech hlasů. Váha hlasu každého z vlastníků je určena velikostí podílu na společných částech domu. K přijetí rozhodnutí je pak potřeba souhlas nadpoloviční většiny přítomných vlastníků, nestanoví-li zákon nebo stanovy vyšší kvorum.

„Vlastníci mohou v první řadě určit ve stanovách, ve kterých případech je nutný souhlas všech vlastníků jednotek,“ říká vedoucí právník serveru svjpravnik.cz Jan Eisenreich. „Pokud jde o požadavky vyplývající ze zákona, zákon stanoví povinnost souhlasu všech vlastníků, pokud má dojít ke změně velikosti podílů na společných částech anebo ke změně poměru výše příspěvků na správu domu a pozemku jinak než v důsledku změny podílů na společných částech,“ dodává.

Korespondenční hlasování ze zákona

Hlasování korespondenčně (tzv. per rollam) je ze zákona možné v případě, kdy nebylo poslední shromáždění usnášeníschopné. Tedy pokud nebyli přítomni vlastníci s nadpoloviční většinou hlasů. V takovém případě totiž shromáždění nemohlo přijmout žádné rozhodnutí.
Pak je možné, aby statutární orgán navrhnul rozhodování korespondenčně mimo zasedání. Takový návrh musí mít písemnou formu a musí obsahovat návrh rozhodnutí, veškeré podklady, které jsou nutné pro posouzení rozhodnutí (nebo informaci, kde jsou takové podklady dostupné) a lhůtu, v níž se má vlastník vyjádřit. Pokud není stanovami určena lhůta delší, činí ze zákona patnáct dní.
K platnosti rozhodnutí učiněného dálkově je třeba, aby bylo k vyjádření každého z vlastníků připojeno datum a vlastnoruční podpis. Ty přitom musí být uvedeny přímo na listině obsahující plné znění návrhu rozhodnutí. Při korespondenčním hlasování je potřeba souhlas nadpoloviční většiny všech vlastníků, zatímco u hlasování na shromáždění by bylo třeba nadpoloviční většina přítomných.

Možnost upravit hlasování mimo shromáždění ve stanovách

Pokud nejsou splněny podmínky pro korespondenční hlasování, které stanoví občanský zákoník – tedy poslední shromáždění nebylo usnášeníschopné – je možné hlasovat mimo zasedání pouze v případě, že to umožňují stanovy společenství vlastníků jednotek.
Po vyhlášení nouzového stavu se zjistilo, že takových společenství je pouhých osm procent. V důsledku opatření omezujících shromažďování nebyla tato společenství schopna rozhodovat. Platnost takových rozhodnutí byt totiž mohla být některým z vlastníků napadena. Proto zákonodárce umožnil korespondenční hlasování i těm SVJ, která tuto možnost neměla zakotvenu ve stanovách, ale pouze po dobu vyhlášeného nouzového stavu.

^REKLAMA