Teplo z tepláren. Platí české domácnosti férovou cenu?

Na centrální zásobování teplem je v České republice připojeno 1,5 milionů domácností. V průměru zaplatí lidé vytápějící své domovy teplem z tepláren 12 500 korun ročně. Ve srovnání s vytápěním rodinných domů zemním plynem nebo elektřinou jsou to zhruba třetinové náklady. Podle Sdružení českých, moravských a slezských SVJ by ale české domácnosti měly za teplo platit méně.

Německé teplo je levnější

Průměrná cena jednoho gigajoulu tepla je nyní téměř 607 korun, a to včetně daní. Domácnosti zpravidla spotřebují kolem 20 gigajoulů tepla ročně. Při průměrném hrubém příjmu v Česku, který činí 34 105 korun, tak musí Češi na náklady spojené s vytápěním vynaložit 3 % z hrubé roční mzdy.
Oproti tomu v Německu, kde cena za 1 GJ vychází na 455 korun a průměrný hrubý měsíční příjem činí kolem 123 000 korun, musí Němci připojeni na centrální vytápění vynaložit přibližně 0,6 % hrubé roční mzdy. Teplo tak mají dle své kupní síly asi pětkrát levnější.

Sankce za umělé navýšení cen

Podle sdružení některé teplárny hledají příležitosti, jak si cenu tepla upravit ke svému prospěchu a v České republice chybí také přísnější regulace. „Vytápění pomocí centrálního zásobování teplem by mělo být pro koncové zákazníky výhodnější, jako tomu je například v Německu,“ domnívá se právník sdružení Jan Eisenreich.
Energetický regulační úřad, který v České republice dohlíží na energetický trh, už dříve zkoumal jednání třinácti společností, u nichž měl podezření, že neoprávněně navyšovaly ceny energií. Ve třech případech pak uložil pokuty, které celkově dosáhly částky 653 370 korun. Před třemi lety si pak sankci 233 milionů korun vysloužila pražská teplárenská, která v roce 2011 svým odběratelům špatně účtovala ceny.
Zisky českých tepláren činí podle výpočtů Sdružení českých, moravských a slezských SVJ v průměru 32 %, což je dvojnásobek toho, co vydělají teplárny u německých sousedů. Přičemž vstupní náklady, například spotřeba materiálu a energie, jsou totožné.

Investice a emisní povolenky

Teplárny ale argumentují tím, že v posledních letech masivně investovaly do svého rozvoje. Podle Teplárenského sdružení České republiky v letech 2013 až 2018 vložily do modernizace přes 21 miliard korun a značné prostředky investovaly i letos. Záměrem investic je snížení emisí znečišťujících látek.
Teplárny, které do vzduchu vypouštějí emise, musejí nakupovat emisní povolenky, což se pochopitelně promítá do výsledné ceny tepla. Povolenky nyní zdražují a zároveň klesá počet povolenek, jež byly přidělovány bezplatně.

„Zatímco ještě v roce 2017 zaplatily teplárny za povolenky 1,5 miliardy korun, letos tuto částku odhadujeme na 8,7 miliardy korun, a pokud se naplní prognózy dalšího růstu ceny povolenky, mohly by se náklady na povolenky v příštím roce vyšplhat ke 13 miliardám korun. To je obrovská míra zdanění, kterou teplárny nejsou ve vlastní výrobě schopné kompenzovat,“ konstatuje předseda výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky Tomáš Drápela. Dodává, že tržby z prodeje povolenek jsou příjmem státního rozpočtu, který loni tímto způsobem získal 15 miliard korun.

^REKLAMA

Snížení podpory kogeneraci

Nerostou ovšem jen náklady na povolenky, ale i na další vstupy, například zdražuje zemní plyn i uhlí a také lidská práce. Do ceny tepla pak zasahuje i regulace ze strany Energetického regulačního úřadu.

„Cenám tepla nepomohlo ani rozhodnutí Rady Energetického regulačního úřadu, které meziročně snížilo podporu elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla ve výrobnách nad 5 MW. Z tep#lá#renství tím byla odebrána další přibližně miliarda korun, což tlačí část teplá#renských společností na hranu eko#nomického přežití,“ upozorňuje Tomáš Drápela.

Nižší sazba DPH na teplo

Zvyšující se náklady na teplo ale kompenzuje snížení sazby DPH ze současných 15 na 10 % od ledna 2020. Výrobci tepla proto předpokládají, že i když zdražují v průměru o 3 až 5 %, v příštím roce se díky daňovému snížení výsledné ceny tepla příliš nezmění. V některých případech sice může dojít k mírnému navýšení ceny tepla pro domácnosti, zdražení však bude zpravidla nižší než meziroční míra inflace, a rodinných rozpočtů se tak významně nedotkne.
Konkrétní cena tepla pak záleží na tom, jakou cenovou politiku má teplárna, jakou energii pro výrobu tepla používá a jak moc investuje do své modernizace. Ceníky zveřejňují teplárny během listopadu a prosince na svých webech, takže si odběratelé mohou snadno ověřit, zda a o kolik jim narostou od ledna 2020 ceny.

Budoucnost teplárenských cen

Teplárenství, stejně jako další segmenty energetiky, prochází proměnou. „Je zřejmé, že české teplárenství bude muset postupně opustit využívání uhlí, které je dnes rozhodujícím zdrojem pro výrobu tepla. Klíčovým nástrojem bude Modernizační fond, který by měl v budoucnosti finančně podporovat transformaci tepláren a náhradu uhlí nízkoemisními zdroji energie včetně komunálního odpadu,“ říká Tomáš Drápela.
Podle energetického experta Jana Ondřicha by pak cena tepla měla být určována především trhem. „Pokud je i přesto potřeba regulace, tak musí být správně nastavená. Zároveň je ale nutné přecházet z uhlí na plyn, aby se zamezilo strmému nárůstu ceny způsobenému povolenkami,“ uzavírá.