Trh s úvěry se mění, predátory se stávají mikropůjčky

Bankovní spotřebitelské úvěry poskytnuté českým domácnostem překročily ke konci září 212 miliard korun. Dalších 47,4 miliardy korun dlužily české domácnosti ke konci června na nebankovních spotřebitelských úvěrech. Navigátor bezpečného úvěru navíc odhaduje objem „predátorských půjček“ za rok 2015 na přibližně 20 miliard korun. Více než 47 procent spotřebitelů přiznává, že má úvěr. Na trhu se nachází více než 57 tisíc subjektů s vázanou živností na zprostředkování spotřebitelských úvěrů.

Bezpečný poskytovatel vs. úvěrový predátor

Navigátor bezpečného úvěru ve své studii zhodnotil 107 spotřebitelských úvěrů od 69 poskytovatelů. Nejlepší hodnocení získala a nejbezpečnějším poskytovatelem půjček se stala Air Bank. Na druhém místě skončil zástupce tradiční banky – Komerční banka. Své místo na stupni vítězů si našla i nebankovní společnost Home Credit.

„Je potřeba říci, že v roce 2015 došlo k dalšímu kvalitativnímu posunu a že většina bezpečných věřitelů nabízí spotřebitelské úvěry transparentněji a bez vysokých poplatků. Klesá také celková cena úvěrů, řada poskytovatelů navíc při poctivém splácení vrací část nákladů, což oceňujeme jako formu positivní motivace spotřebitelů,“ říká Matěj Urban, zpracovatel Studie Navigátor bezpečného úvěru 2015. 

Se změnou úvěrového trhu dochází i ke změnám v segmentu úvěrových predátorů. Nově se stěhují do oblasti mikropůjček, ale také k poradenství nebo zprostředkování konsolidace. Navigátor také varuje před reverzními hypotékami, které se na trhu objevili v září.

Ale i mezi úvěrovými predátory se najdou světlé výjimky. Dobrým příkladem roku byla proto zvolena Japonská půjčka. „Mikropůjčky jsou obecně celkem nebezpečné, drahé a méně přehledné. Nebezpečné proto, že si je klienti berou nikoliv v mimořádné situaci, ale často jako zcela běžný spotřebitelský úvěr. Drahé proto, že to vychází z jejich charakteru a zaměření (krátká doba, malé částky) a nepřehledné proto, že se u nich nemusí udávat RPSN a je tam celá řada dalších nákladů, které klient může přehlédnout. Jsem proto rád, že na trhu mikropůjček funguje Japonská půjčka od Home Credit, která se v těchto třech ohledech vlastně chová jako klasický spotřebitelský úvěr,“ vysvětluje Patrik Nacher svůj výběr. 

^REKLAMA

Kostlivcem ve skříni úvěrového trhu se v letošním roce stali oddlužovací společnosti. Podle ředitele Poradny při finanční tísni Davida Šmejkala jsou oddlužovací společnosti pro spotřebitele nebezpečné, dlužníkům nepomáhají a pomáhat většinou ani nechtějí. „Jde jim jen o peníze, skutečný osud těch, kdo se na ně obrací, je jim lhostejný,“ vysvětluje David Šmejkal, který ocenění udělil.

Technologie hýbou úvěrovým trhem

V příštím období by se úvěrový trh podle zpracovatelů studie zaměří na inovace v produktech a na přístup poskytovatelů ke klientům. Budoucí význam inovací potvrdil i průzkum mezi spotřebiteli. Pro 70 procent spotřebitelů nejsou úvěrové produkty inovativní a více než 60 procent spotřebitelů inovace na trhu vůbec nenachází. Spotřebitelům chybí zejména nové technologie během úvěrového procesu, které by zvýšili bezpečnost a práci s produktem zjednodušily a usnadnily.

„Nové technologie zpřístupňují služby většímu okruhu klientů, cílí především na mladší a vnímavější spotřebitele. Úspěch produktových inovací, řekněme spíš přejímání osvědčených  modelů, jako je shadow banking či peer-to-peer lending, závisí na kvalitě právního prostředí. Pokud se jedná o investice, každý nese své riziko, avšak dostupnost, správnost a srovnatelnost informací je zde zcela zásadní a nové produkty nesou své riziko. U neinvestičních produktů by riziko měl rychle postihnout regulátor a jednat ve smyslu ochrany slabší smluvní strany,“ uvedl David Šmejkal. 

Připravovanou regulaci odborníci oceňují

Připravovaná legislativa, zejména návrh zákona o úvěrech pro spotřebitele, má za cíl zajistit vysokou ochranu spotřebitele. „Díky zákonu dojde k výraznému poklesu počtu poskytovatelů úvěru, což bude znamenat celkové pročištění trhu. Dojde také k jasnému rozdělení na legální a nelegální poskytovatele úvěru, což je z pohledu spotřebitelů velmi důležité,“ hodnotí profesor Univerzity Karlovy Michal Mejstřík.

Jednoznačně pozitivně vidí návrh zákona o spotřebitelském úvěru i David Šmejkal: „Je třeba důsledně srovnat podmínky poskytování úvěrů na jednotnou míru. Zákon o úvěru by měl bez výhrad platit pro všechny poskytovatele úvěrů, ať půjčují tisíc korun nebo pět. Každý si přece dokáže představit pět po sobě následujících úvěrů, pokud by zůstala nějaká hranice pro „spotřebitelský“ úvěr jako dnes. Jako zásadní vidím i práci poskytovatelů s úvěrovými registry, resp. úpravu výhradního postavení registrů ve zjišťování úvěruschopnosti klienta.“