Ukazuje se, že digitalizovat stát není jen tak
Digitalizace stavebního řízení je podle všeho zhruba něco jako reforma důchodového systému. Každý na to má svůj vlastní názor. Dost často se vlastní názor shoduje s všeobecným názorem, že to stát dělá špatně. Ale vlastně nikdo úplně neví, jak přesně to vyřešit. A hlavně se do toho nikomu ani moc nechce.
Pomalé stavební řízení a ještě pomalejší nová výstavba je v českém prostředí už takový kolorit, kterého se asi jen tak nezbavíme. Musíme ale uznat, že současná vláda se na poli digitalizace alespoň snaží, i když tedy to snažení jsme nejspíše všichni čekali od pirátů větší.
První zkouškou byly letošní přihlášky na střední školy. Ty probíhaly s určitými výhradami z mnoha stran. Celé přijímací řízení ale bylo ve výsledku vlastně dobře zvládnuté. Sice se na výsledky čekalo poměrně dlouho, ale neumístěných dětí bylo jen minimum.
Další zkouška pro státní správu pak přišla s digitalizací stavebního řízení.
Pro digitalizovat stavební řízení?
Zrychlení stavebního řízení by mohlo znamenat velmi výrazný přínos pro celou ekonomiku. Stavebnictví je významná složka a zrychlení i snadnější získání stavebního povolení by mohlo znamenat ekonomický růst. Nejen to, více nových staveb, které se staví rychleji, by mohlo přinést větší nabídku na realitním trhu. Což by přineslo pravděpodobně pozitivní vliv i směrem na ceny nemovitostí. Které jsou v poslední dekádě na českém realitním trhu dost našponované.
REKLAMA
Ekonomické studie také prokázaly, že zrychlení stavebního řízení by mohlo přinést ekonomice až několik miliard Kč ročně. A nové byty by mohly zlevnit o několik stovek tisíc. Podobně ale zpomalení řízení znamená pro ekonomiku ztrátu a pro realitní trh růst cen.
Co je problémem současné digitalizace?
Digitální systém slouží od července a víceméně se na něj snesla kritika ze všech možných stran. Ideálně by měl tento systém sloužit jako centrální místo (portál stavebníka), kam se přihlásíte přes identitu občana a kde na jednom místě budou veškeré informace o stavbě. Do systému by měly být připojeny všechny další státní registry a na jednom místě najdete informace k celému průběhu stavebního řízení.
V realitě ale nebyly všechny státní registry napojeny bezproblémově. Funkčně systém také dost pokulhával. Některé funkce nefungovaly nebo měly jiné nedostatky. Ve výsledku nedošlo ani ke zrychlení a k lepšímu vydávání stavebních povolení. Naopak bylo vydáno méně stavebních povolení než v systému bez digitalizace před červencem 2024.
Slabá místa mezi klávesnicí a židlí?
Navíc se ukazuje, že pravděpodobně nejslabší místo představují státní úředníci. Kteří se systémem neumí pracovat. Nemají dostatečné proškolení a setrvačností zůstávají v nedigitalizované době. Stejně jako u přihlášek na střední školy byli nejslabším místem často ředitelé škol nebo rodiče žáků. Kteří zadávali špatné údaje do přihlášek a do celého systému.
Se systémem se navíc musí naučit pracovat nejen úředníci, ale i samotní projektanti a stavebníci. Situaci nepřidává ani to, že v tuto chvíli je nutné zpracovat nejen nové digitální žádosti, ale i žádosti podané do 30. června dle starých předpisů. Celý systém by se tak měl postupně normalizovat, zefektivňovat a zrychlovat.
I samotní největší kritici celého systému se začínají shodovat v tom, že digitalizace byla krokem správným směrem. A že po doladění detailů a přechodných ustanoveních by mohlo opravdu dojít ke zlepšení celého procesu.
Bude mít digitalizace pozitivní dopad?
Už jen to, že se stát odhodlal k digitalizaci, je vlastně možné hodnotit pozitivně. Možná to mělo být už před deseti lety, možná jsou porodní bolesti až moc výrazné. Ale vykročeno bylo správným směrem. Lepší totiž problémová digitalizace nyní, než žádná digitalizace několik dalších let.