Úrokové sazby hypoték v Evropě: proč jsou u nás tak vysoko?
V uplynulých několika letech jsme si na nemovitostním trhu a trhu hypoték užívali nízkých úroků, kdy většina bank nabízela úrokové sazby začínající dvojkou. To už dneska pomalu neplatí a po mírně překvapivém kroku ČNB se hypoteční trh připravuje na 3% a vyšší úrokové sazby. Jak jsou ale na tom okolní země?
V posledních letech to vypadalo, že máme u nás ceny hypoték opravdu nízko. Úrokové sazby běžně začínaly na 2 % a konkurence mezi jednotlivými bankami nedovolila sazbám příliš růst. Co ale rostlo, byl hypoteční trh jako takový, který v minulém roce dosáhl rekordních prodejů a objemu poskytnutých hypoték. Při celoevropském srovnání se ale ukáže, že jsou v Evropě země, kde jsou hypoteční sazby ještě nižší než u nás.
Úrokové sazby hypoték v eurozóně
Průměrná úroková sazba v eurozóně v srpnu 2021 byla ve výši 1,30 %. Přičemž v některých zemích bylo možné získat úrokové sazby i nižší než 1 %. Mezi země s nejnižšími úrokovými sazbami patřilo například Slovensko, dále pak Finsko nebo Portugalsko. Nejvyšší úrokové sazby v eurozóně pak byly v Řecku a Irsku, ovšem ani tam nepřekročily v srpnu 3% hranici.
Úrokové sazby v eurozóně 08/2021 |
|
Rakousko |
1,2 |
Belgie |
1,48 |
Kypr |
2,16 |
Německo |
1,27 |
Estonsko |
2,2 |
Španělsko |
1,54 |
Finsko |
0,74 |
Francie |
1,12 |
Řecko |
2,92 |
Irsko |
2,75 |
Itálie |
1,46 |
Lotyšsko |
2,16 |
Lucembursko |
1,35 |
Litva |
2,46 |
Malta |
1,91 |
Nizozemí |
1,66 |
Portugalsko |
0,8 |
Slovinsko |
1,73 |
Slovensko |
0,97 |
eurozóna |
1,3 |
Zdroj: Euro Area Statistics
Úrokové sazby u našich sousedů
Sousední země mají celkem podobné úrokové sazby jako Česká republika. Je ale možné vysledovat dvě skupiny. Země, které přijaly euro, tedy Německo, Rakousko a Slovensko, mají úrokové sazby nižší než 2 %, zatím Polsko lehce překročilo 2% hranici, v srpnu 2021 byla průměrná polská úroková sazba ve výši 2,30 %. V Česku byla tato sazba (měřená Fincentrum Hypoindexem) ve výši 2,32 %. Česko tak mělo v tomto středoevropském prostoru nejvyšší úrokové sazby, i když od těch polských je odlišovalo jen pár desetin procentních bodů.
Co způsobuje tyto rozdíly
Hlavním faktorem těchto rozdílů je velmi nízká cena peněz na mezibankovním trhu. V eurozóně drží Evropská centrální banka klíčové úrokové sazby na minimální úrovni, nebojí se ani záporných úrokových sazeb. Oproti tomu Česká centrální banka ani během koronavirové pandemie v první polovině roku 2020 nesáhla po záporných sazbách. Polská centrální banka také po záporných sazbách nesáhla.
Vliv společné měny eura na úrokové sazby je dobře vidět na příkladu Slovenska. Na Slovensku ještě v roce 2015 byly hypotéky dražší než v Česku. V současné době po přijetí eura mají Slováci jednu z nejnižších úrokových sazeb v rámci eurozóny i celé Evropské unie.