Utrácíme méně za bydlení a více spoříme

Bydlení a doprava zlevnily

Domácnosti začaly v loňském roce konečně utrácet. Výdaje na jednoho člena domácnosti vzrostly v průměru o 1,3 procent oproti roku předchozímu, na 11 253 korun měsíčně.

Přestože výdaje na bydlení (nájem, voda a energie) v loňském roce poklesly o 0,7 procentního bodu, stále se s podílem 21,5 procenta drží na první příčce mezi výdaji. Domácnosti ušetřily na bydlení zejména díky propadu ceny elektřiny, které od ledna 2014 klesly o více než deset procent. Zlevnily také ceny plynu a zároveň ostatní komodity zdražily v menší míře než rok předtím. Náklady na nájem se snížily o 0,2 procentního bodu na 5,3 procenta.

Těsně v závěsu se drží výdaje na potraviny a nealkoholické nápoje, za které utratí průměrná tuzemská domácnost 20,3 procenta.   

Třetím největším výdajem je doprava, za kterou Češi utratí 10,5 procenta z celkových měsíčních nákladů. Nižším nákladům na dopravu pomohlo výrazné prosincové snížení cen pohonných hmot. Jednalo se o největší pokles od roku 2008. Do této položky spadá nejen nákup pohonných hmot, výdaje na hromadnou dopravu, nákup automobilů a motocyklů, ale i jejich oprava a údržba. 

Graf č. 1: Struktura čistých spotřebních výdajů domácností celkem v roce 2014 (%)

Zdroj : MPSV

^REKLAMA

Údaje v závorkách jsou rozdíly proti roku 2013

1) zahrnuje výdaje za zdravotní péči (2,8 %), pošty a telekomunikace (4,6 %), veřejné stravování a ubytování (5,0 %), vzdělávání (0,7 %) a ostatní nezařazená vydání (2,7 %)

2) údržba, opravy, odvoz odpadu apod.

Strukturu výdajů ovlivnily i nižší platby za mobilní komunikace a zrušení regulačního poplatku za pobyt v nemocnici. Na druhou stranu došlo po několikaleté stagnaci ke zdražení oděvů a obuvi, což se společně s nárůstem nákladů na finanční služby podepsalo na vyšších výdajích. Ekonomické oživení se projevilo na výraznějším zájmu domácností kupovat zbytnější zboží a služby.

^REKLAMA

Historicky první pokles životních nákladů důchodců

Poprvé v historii samostatné České republiky došlo k poklesu životních nákladů domácností důchodců, a to o 0,1 procenta. Přispěl k tomu jednak nejnižší roční nárůst spotřebitelských cen od roku 2008 a také struktura a cenových vývoj jednotlivých položek spotřebního koše. Důchodci ušetřili zejména na bydlení, energiích a některých potravinách.

Naopak relativně největší nárůst životních nákladů zaznamenaly pražské domácnosti (o 0,8 procenta). V Praze nedošlo k tak výraznému poklesu cen bydlení, tepelné energie a ani elektřiny.

Kolik a jak si domácnosti na své výdaje vydělávaly

Největší příjmy plynuly domácnostem z mezd (53,5 procenta). Ještě v roce 2013 mzdy stagnovaly, v loňském roce ale vzroslty nejvíce za posledních pět let. Průměrná nominální měsíční mzda dosáhla 25 686 korun. Další významnou položku příjmů tvořil smíšený důchod, tedy zisk drobných podnikatelů (více než 20 procent).

Příjmy z dividend a dalších důchodů z rozdělelovaného zisku se propadly o téměř 20 procent. Na druhou stranu si domácnosti vydělaly na přijatých úrocích, a to meziročně až o 10,1 procenta více.

^REKLAMA

Na jednoho člena domácnosti připadly vloni příjmy 12 912 korun, což znamená nárůst o 371 korun oproti roku 2013. Kupní síla výdělků se zvýšila i díky velmi nízké míře inflace (0,4 procenta). Při takto nízké inflaci si průměrná domácnost mohla nakoupit zboží a služby za 321 korun více na každou hlavu v domácnosti než rok předtím.  

Domácnosti začaly opět více spořit

Od roku 2008 se úspory domácností stále snižovaly. To se ale změnilo v loňském roce, kdy domácnosti začaly spořit více. Největší vliv na rostoucích úsporách měla zlepšující se situaci na trhu práce a reálný růstu příjmů. Podle údajů České národní banky si Češi u bank uložili o  111 miliard korun více než v roce 2013. Celkové vklady tak dosáhly 1,92 bilionu korun.

Vzhledem k nízkým úrokovým sazbám ukládaly lidé své úspory zejména na netermínovaných účtech, na které převedli o 150,4 miliard korun více než před rokem (nárůst o 13,7 procenta). Termínované vklady poklesly o 39,4 miliardy korun. Rozhodování domácností o vkladech svých prostředků ovlivnila také obava z finančních nesnází. Pokud by se dostaly do finační tísně, na netermínovaných vkladech mají peněžní prostředky k dispozici mnohem rychleji.

„Naše průzkumy v dlouhodobém horizontu ukazují, že jsme poměrně spořivý národ a ti, kdo mohou, si nějaké peníze stranou odkládají,“ řekl Libor Vaníček, ředitel retailového bankovnictví ING Bank.