Velká sázka o malý úrok
Vsadit se dá téměř na cokoli: nastávající volby, další prezidentova eskapáda či … budoucí úrokové sazby hypoték. A o úrokové sazby se vsadil Petr Stuchlík, generální ředitel Fincentra, s Petrem Svobodou, ředitelem pobočky Hypoteční banky. Kdo měl lepší odhad?
Nedávná audience prezidenta Miloše Zemana u britské královny Alžběty II. vedla vypsání kurzů na porušení etikety. Nejvyšší kurz 750 : 1 byl na to, že český prezident „při diskuzi s královnou Alžbětou II. požádá o popelníček a zapálí si“. Navzdory nevázanému kouření na slavnostní večeři u čerstvého nekuřáka čínského prezidenta Si Ťin pchinga se sázející (naštěstí) pohádkové výhry nedočkali.
Každá sázka není tak napínavá a ani výhry nemusí být nikterak závratné. A mnohdy sázka nepotřebuje ani prostředníka v podobě sázkové kanceláře. To je případ i sázky mezi zakladatelem a generálním ředitelem finančně poradenské společnosti Fincentrum Petrem Stuchlíkem a ředitelem pobočky Praha 1 Hypoteční banky Petrem Svobodou. Předmětem byl budoucí vývoj úrokových sazeb hypotečních úvěrů.
Sázka mezi Petrem Stuchlíkem a Petrem Svobodou proběhla na setkání specialistů na úvěry 21. 6. 2016: „V případě, že bude hodnota Fincentrum Hypoindexu v 5/2017 nižší než v 5/2016, kupuje bednu šampaňského Petr Svoboda, v opačném případě Petr Stuchlík.“ Pro případ „remízy“ zvolili sázející společný oběd.
Rok s rokem se sešel a ukázalo se, že bankéř měl lepší odhad. V květnu 2016 dosáhly úrokové sazby poskytnutých hypoték dle Fincentrum Hypoindexu 1,89 %. Již v listopadu a prosinci 2016 dosáhly úroky na dno 1,77 %, od kterého se odrazily a začaly stoupat. A důvodů měli více než dost.
V únoru 2017 měl ještě šanci na vítězství Petr Stuchlík. Sazby se vyhouply na 1,87 %. Do rozhodného okamžiku bylo ale ještě daleko a banky se musely vyrovnávat s novými povinnostmi (rozumějte „náklady“) uloženými novým zákonem o spotřebitelských úvěrech. U nově poskytnutých úvěrů musejí banky nově strpět možnost spotřebitele půjčku kdykoli splatit s minimálními poplatky. A to něco stojí. A někdo (spotřebitel) to musí zaplatit ve vyšší úrokové sazbě.
Další dvě rány přišly ze strany České národní banky (ČNB). Centrální banka již v polovině roku 2016 naplánovala zpřísnění poskytování hypotečních úvěrů, které v plné váze nabylo účinnosti od 1. 4. 2017. To vedlo ke zvýšení úrokových sazeb zejména pro hypotéky nad 80 % LTV.
A aby toho nebylo málo, 6. 4. 2017 ve 12.30 ukončila Česká národní banka kurzový závazek a intervence proti české koruně. I to je významný faktor pro růst úrokových sazeb, včetně sazeb hypotečních úvěrů.
Kurzový závazek lákal k přílivu spekulativního kapitálu, který se v podobě devizových rezerv uhnízdil v „sejfech“ ČNB a v podobě nově vydaných českých korun zaplavil měnový trh. Nabídka peněz stlačila úrokové sazby na historická minima a banky se potřebovaly zbavit hotovosti téměř za každou cenu. Hypotéky rozdávaly proto téměř zadarmo.
Konec kurzového závazku nezpůsobil sice okamžitý odliv spekulativního kapitálu, dopad na úrokové sazby ovšem má i tak.
Výsledkem legislativních, regulatorních, měnově politických a tržních faktorů byl nárůst úrokových sazeb hypoték do května 2017 pozvolna vystoupala na 2,03 %. Rozdíl mezi měsíční splátkou milionové hypotéky na 20 let s květnovou průměrnou sazbou z roku 2016 a 2017 je 67 Kč. Tento rozdíl ovšem znamená také triumf a bednu šampaňského Deutz Brut pro Petra Svobodu.