Vymanit se z dluhové pasti bude moci více dlužníků. Novelu schválila vláda
Ministru spravedlnosti Robertu Pelikánovi se podařilo ve vládě prosadit novelu insolvenčního zákona. Díky novele by mohlo svůj dluh splatit více dlužníků a do insolvence by mohli vstoupit i lidé s nižšími příjmy. Oddlužovací novela insolvenčního zákona, ale i návrhy zákona o znalcích a zákona o tlumočnících a překladatelích nyní postupují k organizačnímu výboru Poslanecké sněmovny a poté do prvního čtení.
Oddlužení neboli insolvence podle stávajícího zákona trvá pět let a dlužník musí splatit minimálně 30 procent svých dluhů. Tato vstupní podmínka by byla zrušena. Pokud novela projde, výše závazků pro vstup do procesu oddlužení by byla bezpředmětná. Oddlužení by pak trvalo tři, pět nebo sedm let, podle výše splacených dluhů. Dlužník by se tedy musel maximálně snažit, aby za sedm let umořil co největší část svého dluhu.
Stávající podmínku, tedy uhradit 30 procent ze svých dluhů do pěti let, považuje ministr spravedlnosti Robert Pelikán za nespravedlivou. „Nastavení současného systému umožňuje řízený úpadek a osvobození od placení zbývajících dluhů pouze těm osobám, které jsou dostatečně movité nebo dosahují dostatečných příjmů,“ stojí ve zprávě k novele insolvenčního zákona.
„Novelu insolvenčního zákona, která zahrnuje tzv. nulovou variantu oddlužení, považuji za krok správným směrem. Ve své praxi se osobně setkávám s lidmi, kteří mají zájem o návrat do normálního života a rádi by za tímto účelem spláceli maximum ze svých dluhů. Bohužel dnes tuto možnost nemají, protože nesplňují základní podmínku oddlužení, tedy schopnost uhradit věřitelům alespoň 30 procent dluhu. Ti lidé se přitom do dluhové pasti mnohdy dostali souhrou tragických okolností,“ vysvětluje Oldřich Řeháček, insolvenční správce z kanceláře Administrace insolvencí City Tower.
Dostat se do dluhové pasti je leckdy velmi jednoduché. Nemusí jít jen o člověka, který si bezhlavě půjčuje na věci, které v podstatě nepotřebuje. „Například nedávno jsem se setkal s podnikatelem, který do dluhů spadl kvůli dlouhodobé nemoci, kdy byl řadu týdnů upoutaný na nemocniční lůžko. Firma mu mezitím zkrachovala a poslední majetek z velké části rozkradli bývalí zaměstnanci. Jsem přesvědčen o tom, že si takoví lidé zaslouží druhou šanci,“ uvedl příklad z praxe Řeháček.
S novelou nesouhlasí například Česká asociace věřitelů
Novely se obávají velké firmy. Coby potencionální věřitelé se bojí, že kvůli novele bude počet propadnutých pohledávek o hodně vyšší.
Bez velkého nadšení na podporu oddlužovací novely reaguje Česká asociace věřitelů (ČAV). Novela podle ní nevyřeší nadměrnou zadluženost některých českých obyvatel. Naopak se prý může karta obrátit a může vést k dalšímu nezodpovědnému zadlužování. V nevýhodě by pak byli věřitelé, kteří by nově nesli až stoprocentní finanční riziko. Podle ČAV vznik dluhů věřitelé v řadě případů nemohou nijak ovlivnit, a neměli by proto za ně nést plnou odpovědnost.
„Vyřešit problematiku tzv. dluhových pastí je bezpochyby velmi potřebné, nedomnívám se však, že by právě předložená novela insolvenčního zákona mohla vést k vytyčenému cíli. Naopak se obávám, že může být pro některé dlužníky jen dalším signálem, že své dluhy nemusí platit. V budoucnu tak může vést k ještě větší míře zadluženosti,“ říká Pavel Staněk, prezident ČAV.
Riziko vidí hlavně v dlouhodobosti navrhované změny. Dlužník totiž nemusí svým věřitelům splatit ani korunu. Podle Staňka by díky tomu mohly s oddlužením kalkulovat i osoby, které v současnosti nemají se splácením svých závazků žádné obtíže.
Zneužití mají korigovat insolvenční správci
Podle opozičních pravicových poslanců by novela mohla vést k masovému zneužívání oddlužení, protože novela v podstatě říká to, že za dluhy se nemusí platit. Ministr spravedlnosti však argumentuje hlavně tím, že mnozí lidé v dluhové pasti začnou pracovat nelegálně, pobírat dávky a naučí se žít v „šedém“ světě, aby se vyhnuli věřitelům.
Možnost zneužití tu samozřejmě je. To by se ale podle podporovatelů novely mělo korigovat řádným dohledem insolvenčního správce, který pak může navrhnout zrušení schváleného oddlužení. „Je pravdou, že mohou existovat i dlužníci, kteří by se mohli pokoušet oddlužení zneužívat. Zde pak bude zejména na insolvenčních správcích, aby řádně dohlíželi na to, že se dlužník opravdu snaží o poctivé vyrovnání s věřiteli, tedy mj. v průběhu oddlužení dosahuje takového příjmu, který odpovídá jeho schopnostem a možnostem. Pokud tak dlužník nečiní, nejedná poctivě a insolvenční správce bude navrhovat zrušení schváleného oddlužení. To by mělo být dostatečnou pojistkou,“ říká Oldřich Řeháček.
Podle společnosti CRIF bylo v listopadu loňského roku vyhlášeno 73 bankrotů obchodních společností, 478 bankrotů fyzických osob podnikatelů a 1 018 osobních bankrotů.