Zákony ke zmírnění dopadu opatření proti viru ohrožují fungování bytových družstev, varuje svaz
Úřady práce už druhý měsíc vydávají potvrzení nájemcům, kteří nemohou platit nájemné. Zmocněny jsou k tomu na základě zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů koronaviru na nájemce prostor sloužících k bydlení. Ačkoliv se má zákon vztahovat na tržní nájemné, Svaz českých a moravských bytových družstev eviduje narůstající dluhy na nájemném v bytových družstvech.
Potvrzení od úřadu práce
Nájemce bytu je až do konce letošního roku chráněn proti výpovědi z nájmu bytu výlučně z důvodu prodlení s úhradou nájemného, jestliže k prodlení došlo v rozhodné době (tedy od 12. března do konce července letošního roku) a v důsledku dopadu opatření proti koronaviru. Úřad práce na základě příslušného zákona vydává potvrzení, jímž nájemce prokazuje majiteli bytu okolnosti prodlení.
„Je ale třeba upozornit na fakt, že se jedná o opatření dočasné. Tudíž vystavení potvrzení ze strany Úřadu práce ČR neznamená odpuštění, ale možný odsun placení nájemného. Dlužný nájem, včetně případného úroku z prodlení bude muset každý nájemce do konce roku doplatit,“ upozorňuje ředitelka Odboru nepojistných sociálních dávek Generálního ředitelství ŮP ČR Zdeňka Cibulková.
O potvrzení může nájemce žádat na kontaktním pracovišti Úřadu práce, a to písemně s uvedením identifikačních údajů žadatele a identifikace bytu. V žádosti nájemce uvede, ve kterém měsíci (nebo i více měsících) bude či je v prodlení a připojí doklad dokládající souvislost prodlení v úhradě nájemného s přijatými protiepidemiologickými opatřeními. Předložit může například doklad o ztrátě zaměstnání od zaměstnavatele, doklad o překážkách na straně zaměstnavatele, o ošetřovném, nařízené karanténě, doklad o uzavření provozovny, potvrzení živnostenského úřadu o přerušení nebo ukončení živnosti a další dokumenty.
Specifika plateb v bytových družstvech
Jak upozorňuje předseda Svazu českých a moravských družstev Jan Vysloužil, nájemné v bytových družstvech má svá specifika. Nejedná se totiž o nájemné jako takové, ale o platby nákladů, které je družstvo povinno hradit, případně o zálohy na tyto náklady. Příkladem mohou být náklady na správu a údržbu domu, splátky úvěrů a další náklady.
REKLAMA
„Přestože se má zákon o odkladu plateb týkat tržního nájemného, někteří jej chápou jako signál pro neplacení nákladového nájemného, aniž by domysleli důsledky – jak pro sebe, tak pro své sousedy,“ říká Vysloužil.
„Řada bytových družstev nevytváří dostatečné rezervy, a tak by se v situaci, kdy by v bytovém družstvu přestala polovina členů platit nájemné, mohla dostat do potíží v oblasti zajištění služeb, údržby apod.,” dodává.
Možnost odkladu splátek úvěrů: Bytová družstva ano, SVJ mají smůlu
Bytová družstva, na rozdíl od společenství vlastníků jednotek, mohou využít možnosti odložit splátky úvěrů. Tato družstva lze do jisté míry považovat za podnikatele, na které zákon č. 177/2020 Sb., o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19 dopadá. V horší situaci je ale společenství vlastníků jednotek, které je podle zákona vlastně takový kočkopes. Není fyzickou osobou – spotřebitelem, ale ani podnikatelem. Občanský zákoník společenství vlastníků dokonce vyvíjet podnikatelskou činnost výslovně zapovídá.
Otázka je – stejně jako u ostatních nástrojů ke zmírnění dopadů opatření proti epidemii – zda by se využití ochranné doby bytovému družstvu vůbec vyplatilo. Ve finále totiž za úvěr zaplatí vyšší úroky.
Hranice dluhu pro exekuci prodejem nemovitosti se posunula
Dlužníci jsou chráněni i podle dalšího ze zákonů ke zmírnění dopadů opatření proti viru – tzv. Lex Covid Justice. Ten přináší, nikoliv jen na přechodnou dobu, ale natrvalo, navýšení hraniční výše pohledávky, pro kterou bude možno vydat exekuční příkaz prodejem nemovitosti, a to z původní částky 30 tisíc na 100 tisíc korun.
„Vzhledem k tomu, že dražba nemovitosti je vždy až posledním způsobem výkonu exekuce, když mírnější postupy selhaly, by tak věřitelé ztratili jakoukoliv šanci na splacení těchto dluhů,“ upozornil již dříve prezident České asociace věřitelů Pavel Staněk.
REKLAMA
Podle Vysloužila ale většina dlužníků nemá jiný majetek, a tak je třeba počkat na to, až se dluh vyšplhá na sto tisíc korun. To může trvat roky, dalších několik let bude trvat soudní jednání a dražba. Tím logicky roste i riziko, že se nakonec podaří od dlužníka získat úhradu v plné výši. Bytové družstvo nemá přednostní právo na uspokojení svých pohledávek při nuceném prodeji družstevního podílu.
„Už dlouho upozorňujeme na obtížné vymáhání pohledávek, kdy je bytové družstvo v poslední skupině věřitelů a pohledávky zůstávají neuspokojeny u těch členů, kteří mají více věřitelů,“ uzavírá Vysloužil.