Zápis v registru dlužníků může zkomplikovat žádost o hypotéku

Podle nedávného průzkumu společnosti KRUK má 38 procent Čechů se závazky po splatnosti dluhy v celkové výši přesahující měsíční příjem jejich domácnosti. Zarážející však je, že 16 procent dlužníků uvedlo, že si dokonce nepamatuje, kolik celkem dluží.
Nejčastěji si lidé půjčují na nákup trvanlivého zboží (typicky automobilů nebo domácích spotřebičů) a rekonstrukci bytu či domu.
Konflikty v rodině kvůli dluhům nejsou nic neobvyklého, zvlášť ve chvíli, kdy zadluženost má za důsledek odmítnutí hypotéky. Často se lidé zadlužují i za zády partnera. Zdrojem konfliktů pak jsou hlavně zbytečné výdaje na nepotřebné věci a lhaní o částkách, které jeden z partnerů utratil.
„Dluhy zásadně ovlivňují náš partnerský a rodinný život. Z našeho průzkumu vyplývá, že problémy s domácím rozpočtem jsou častější v domácnostech mladších lidí a rodinách s větším počtem členů. Více jak pětina respondentů s dluhy uvedla, že ke konfliktům kvůli financím dochází v jejich domácnosti nejméně jednou měsíčně,“ říká Jana Žaludová, tisková mluvčí společnosti KRUK.
Starosti může přidělat i kreditní karta nebo dluhy za pokuty na jízdném. Do bankovního registru se lidé mohou dostat i celkem jednoduše.
Na problematiku dluhů a sjednání hypotéky upozorňuje i dTest. V případě, že má žadatel o hypoteční úvěr záznam v některém registru dlužníků, jako jsou například BRKI, NRKI nebo SOLUS, komplikuje mu to šanci na získání úvěru nebo hypotéky. Proti zanesení svého jména na seznam dlužníků se spotřebitelé mohou dokonce bránit.
Někteří poskytovatelé půjček, leasingů nebo hypoték používají zanesení do registru dlužníků jako hrozbu. Jestliže klienti nepřistoupí na zvýšení splátek, hrozí jim zápisem do registru dlužníků.
„Poskytovatel finančního produktu smí zvýšit splátky u leasingové či úvěrové smlouvy nebo u jiné smluvené platby, jen pokud je postup změny dopředu jasně popsán ve smlouvě či v obchodních podmínkách a také dodržen. Taková změna musí být náležitě odůvodněná. Pokud není proces změny dostatečně podložen, můžete zvýšení splátky z pozice slabší smluvní strany rozporovat. O oprávněnosti nové částky pak může rozhodnout jedině soud,“ uvádí Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest.

Registr může být ale i dobrý sluha

V případě, že máte nějakou běžnou půjčku a zodpovědně splácíte, pak vám může dlužní registr i pomoci. Stáváte se totiž pro poskytovatele úvěru spolehlivým klientem. Jestliže své finanční závazky ale nesplácíte, banky ani seriózní úvěrové společnosti vám peníze nepůjčí.
„Dobrý dojem nedělá ani to, když obejdete všechny banky a neúspěšně zkusíte požádat o půjčku. Takové záznamy v registru mohou mít na svědomí neschválení úvěru, ale dokonce umějí ovlivnit i úrokovou sazbu nebo výši nabídnuté částky,“ upozorňuje Ondřej Šnejdrla, šéf schvalování Zonky.
Dlužníci na hypotéku od loňského října dosáhnou na hypotéku už jen těžko. Podle doporučení ČNB, by dluh žadatele neměl překročit devítinásobek jeho ročního čistého příjmu (ukazatel DTI) a současně na splátku dluhu by měl vynaložit maximálně 45 procent svého měsíčního čistého příjmu (ukazatel DSTI). Banky mohou udělit výjimku pěti procentům žadatelů.

Pražané dluží nejvyšší částky

Nejvyšší částky podle Bankovního a Nebankovního registru klientských informací dluží Pražané. V hlavním městě tvoří 87 procent veškerého zadlužení obyvatel dlouhodobý dluh, tedy hypotéky a stavební spoření. Podle dostupných statistik je podíl dluhu vázaného na bydlení je v Praze nejvyšší z celé republiky. Nejnižší je v Ústeckém kraji.
 „Praha je spolu se Středočeským krajem dlouhodobě motorem růstu trhu s úvěry na bydlení v České republice. Dohromady tvoří tyto dva kraje 35 % trhu a na přírůstku objemu dlouhodobého dluhu se podílejí dokonce dvěma pětinami,“ říká Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací.