Zelená budoucnost je na městských střechách. Brno a Praha mají našlápnuto ke komunitní energetice
Foto: Shutterstock
Podle analýzy think tanku Ember překonala produkce elektřiny ze slunce v evropských zemích v letošním červnu a červenci rekordy. Naplnění klimatických závazků a energetickou soběstačnost přinesou investice do solárních elektráren v českých městech. Ideální pro umístění solárních panelů jsou totiž právě městské střechy.
Jak vyplývá z analýzy Ember, za poslední dva roky sledované evropské státy přidaly přibližně 14 TWh produkce elektřiny ze solárů každý rok. Evropská komise však varuje, že tempo růstu nestačí. V příštím desetiletí se musí roční růst více než zdvojnásobit, aby mohlo dojít k naplnění nových klimatických cílů Evropské unie do roku 2030.
Zdroj : Ember
Praha zřizuje novou organizaci pro obnovitelné zdroje
Na konci prázdnin schválili radní hlavního města založení nové příspěvkové organizace Pražského společenství obnovitelné energie. Klimatický plán Prahy předpokládá snížení emisí CO2 do roku 2030 o 45 %, k využije výstavbu solárních elektráren a kogeneračních biometanových jednotek na zhruba 20 tisících budovách.
„Jednoduše řečeno, chceme na střechách městských budov, jako jsou školy, úřady nebo domovy sociálních služeb vybudovat a provozovat pražskou sluneční elektrárnu, která bude dodávat Pražanům zelenou elektřinu, na jejíž cenu nebude takový tlak jako v případě elektřiny z uhlí,“ řekl k tomu náměstek primátora pro oblast životního prostředí Petr Hlubuček. Zelená elektřina zároveň nebude zatížena distribučními poplatky (ty tvoří v Praze zhruba 30 % ceny za energie).
V roce 2022 plánuje Praha vybrat zhotovitele a následně realizovat pilotní projekt. Souběžně by mělo dojít k výstavbě čtyřiceti slunečních elektráren na vybraných budovách. Pro začátek využije Praha budovy ve vlastnictví hlavního města, kterých je zhruba sedm tisíc. Nejčastěji jde o školní budovy a objekty sloužící pro sociální účely. „Na tyto projekty jsme již podali žádost o podporu z Operačního projektu životní prostředí,“ doplňuje Hlubuček.
REKLAMA
Na cestě ke komunitní energetice
Obce tak mohou do budoucna umožnit vznik energetických komunit, kdy budou jak obce, tak i občané nebo podnikatelé pomocí fotovoltaiky elektřinu nejen spotřebovávat, ale také zajišťovat jejich výrobu a distribuci.
S tím počítá i město Brno. To v minulosti přijalo závazek ke snížení emisí CO2 o 40 % do roku 2030, do roku 2050 chce být uhlíkově neutrální. Z vytvořených slunečních map vyplývají vhodné prostory pro umístění panelů.
„Střechy budov považujeme za optimální místo pro instalaci solárních panelů. Máme vytipováno asi 120 budov o rozloze 120 metrů čtverečních,“ uvedl náměstek primátorky města Brna Petr Hladík. Celkově by měly soláry na brněnských střechách dosáhnout výkonu 40 MW. V další fázi se podle Hladíka mohou zapojit i další zájemci – společenství vlastníků jednotek, soukromí vlastníci budov a další, kdo budou mít o účast zájem.
Obdobně má fungovat i spolupráce s Pražským společenstvím obnovitelné energie. „Nově zřízená organizace bude v budoucnosti fungovat i jako poradenské a kontaktní místo pro občany města i právnické osoby, které se budou chtít podílet na vzniku energetických společenství a zapojit se tak do zřizování výroben energie z obnovitelných zdrojů,“ připomíná tiskový mluvčí Magistrátu hlavního města Prahy Vít Hofman.
Podle analýzy společnosti EkoWATT lze na střechách v hlavním městě a přilehlých okresech instalovat 472 až 675 MW výkonu. Zařízení s takovým výkonem by dovedla zásobovat asi 120 až 170 tisíc domácností s průměrnou spotřebou. „Bilančně to pak vychází, že každá čtvrtá až pátá pražská domácnost může během roku spotřebovávat jen solární energii,“ vysvětluje Jiří Beranovský ze společnosti EkoWATT.