Změna hranic nebo výměry v rámci obnovy katastrálního operátu: O vlastnické právo nepřijdete
Jak se bránit proti změně hranic nebo výměry pozemku v rámci obnovy katastrálního operátu? O vlastnické právo přijít nemůžete, vysvětluje advokát.
Změna výměry pozemku při obnově katastrálního operátu
Pokud se vám v rámci obnovy katastrálního operátu změnila výměra pozemku, nezoufejte. „Je třeba si uvědomit, že obnova katastrálního operátu je souborem úkonů evidenčního a technického charakteru,“ připomíná advokát Lukáš Mikeska z advokátní kanceláře Pikes Legal.
Podle usnesení zvláštního senátu Nejvyššího správního soudu (č. rozhodnutí Konf 90/2004-12) je cílem obnovy katastrálního operátu „jeho aktualizace buď po stránce obsahové (je-li skutečný průběh hranic v terénu jiný, než jak je zapsán ve stávajícím katastrálním operátu – ať už následkem technické nedokonalosti původní evidence, faktického vývoje či v důsledku provedených pozemkových úprav), nebo po stránce formální (převedením katastrální mapy z grafické formy do formy grafického počítačového souboru).“
Znamená to tedy, že revizí údajů v katastru nemovitostí není možné přijít o vlastnické právo k pozemku, pokud zároveň změna údajů není doložena listinou.
Druhy chybných zápisů
Informace se do katastru nemovitostí evidují na podkladě listin. Mohou tedy vzniknout dva typy nesouladů – technický a právní.
REKLAMA
Technické chyby se pak rozlišují na
- zřejmě mylný zápis, díky němuž vznikl nesoulad mezi zápisem v katastru (respektive zákresem v katastrální mapě) a podkladovou listinou,
- chyby vzniklé nepřesností při měření a zobrazením v katastrální mapě,
- chyby vzniklé při výpočtu výměr parcel, pokud došlo k překročení mezní odchylky stanovené katastrální vyhláškou.
„Pokud se jedná o technický nesoulad, je nutné postupovat podle § 36 zákona č. 256/2013 Sb., katastrálního zákona, na základě kterého může vlastník podat návrh na opravu chybného údaje, který vznikl zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, anebo nepřesností při podrobném měření,“ vysvětluje Lukáš Mikeska.
Jedná-li se o právní nesoulad, bylo by nutné obrátit se na soud. „Žalobce se může domáhat nápravy zapsaného stavu s reálným stavem podle § 985 občanského zákoníku. Současně by měl požádat o vyznačení poznámky spornosti do katastru nemovitostí,“ uvádí Mikeska.
Proč se při obnově může změnit výměra pozemku?
Při obnově katastrálního operátu v rámci digitalizace může dojít ke změně výměry pozemku. „Výměra není závazný údaj katastru nemovitostí a nepotvrzuje rozsah vlastnického práva. Pozemek se do mapy zakreslí jako průmět do zobrazovací roviny. Výměra se určuje výpočtem z mapy, a proto nemusí odpovídat vašemu měření v terénu. Když mají dva pozemky v terénu stejné rozměry, ale jeden je v rovině a druhý ve svahu, mají různou výměru.“ vysvětluje v informačním materiálu ombudsman.
Zdroj: ochrance.cz
REKLAMA
Jak se bránit proti změně hranic?
Z výše uvedeného důvodu je důležitější než samotná výměra vymezení hranice pozemků v terénu. Hranice naleznete v zákresu parcely v katastrální mapě.
Pokud dojde při obnově katastrálního operátu novým mapováním k rozporu v tvrzení vlastníků o průběhu hranic pozemků, považují se podle katastrálního zákona za platné ty hranice, které jsou obsahem katastrálního operátu.
„Ve výsledcích zjišťování průběhu hranic a v obnoveném katastrálním operátu se vyznačí jako sporné. Vlastník má právo podle § 46 katastrálního zákona podat námitky,“ upřesňuje Mikeska. Vlastníci a ostatní oprávnění se s výsledky obnovy operátu mohou seznámit díky tomu, že se obnovený operát tzv. vyloží k nahlédnutí po dobu deseti pracovních dnů v příslušné obci. Lhůta k podání námitek činí patnáct dnů od konce vyložení.
„Proti rozhodnutí o námitkách můžete podat odvolání podle správního řádu,“ uvádí Lukáš Mikeska. Odvolání se podává u zeměměřičského a katastrálního inspektorátu. „Proti rozhodnutí o námitkách lze za určitých podmínek podat také žalobu podle soudního řádu správního na nezákonnost rozhodnutí inspektorátu v odvolacím řízení či vady v řízení,“ uzavírá advokát.