Změny v příspěvku na bydlení nechceme!

Vláda vidí budoucnost černě. Přes snahy o zvýšení příjmů hledá úspory, kde se dá. Přibližně 1 až 1,5 mld. Kč získá jedním škrtem ve dvou zákonech – zrušením příspěvku na bydlení a doplatku na bydlení. Každá z těchto dávek přitom zasahovala jinou skupinu obyvatel ve finanční tísni. Nahradit je podle návrhu má mnohem přísnější příspěvek na náklady bydlení.

Návrh je natolik razantní a natolik zasahuje do sociální oblasti, že spojil i odvěké rivaly – Sdružení nájemníků ČR (SON) a Občanské sdružení majitelů domů, bytů a dalších nemovitostí v ČR (OSMD). K nim se přidala Rada seniorů ČR a společně odmítají navrhované změny. A ty nejsou v žádném případě zanedbatelné.

Zásadní jsou dvě změny oproti současnému stavu:

• Zvýšení hranice nároku na finanční pomoc z podílu nákladů na bydlení z dnešních 30 % (v Praze 35 %) na 50 % a
• zavedení posuzování majetkových poměrů pro přiznání dávky, což dosud bylo uplatněno pouze u doplatku na bydlení, jakožto dávce v hmotné nouzi, nikoli v příspěvku na bydlení, jakožto dávce státní sociální podpory.

Právě zvýšení hranice pro přiznání dávky, kterou by od 1. března 2013 měli dostávat pouze domácnosti, jejichž podíl nákladů na bydlení ku příjmu překročí 50% hranici, je největším důvodem odmítnutí změn ze všech stran. Kvůli tomuto opatření by měl podle Milana Taraby, předsedy SON, zvýšit počet osob pod hranicí chudoby na dvojnásobek: „Jestliže v současnosti žije v chudobě zhruba deset procent obyvatelstva, tak pak by se tento počet mohl zvýšit až na jednu pětinu všech obyvatel.“

SON v tomto směru navrhuje „kompromisní“ sjednocení koeficientu pro posuzování nároku na příspěvek na hranici 0,35, tedy na úroveň již dnes využívanou v Praze. Tím by se nejen snížil počet osob s nárokem na sociální dávku, ale i její vyplácená výše.

OSMD má již několik let připravený vlastní návrh zákona o sociálním bydlení, který průběžně navrhuje a konzultuje s vládou. Ten dosud odmítalo i sdružení SON, které ovšem nyní zřejmě pod tíhou vládních návrhů pomalu obrací a dohodlo se s OSMD na rozšíření návrhu o další náklady bydlení nad rámec nájemného.

Testování majetkových poměrů je jednou z otázek, na které se SON s OSMD příliš neshoduje. Podle Sdružení nájemníků ČR se jedná o příliš tvrdé ustanovení, kdy bude majetkovou situaci posuzovat úředník naprosto libovolně, čímž se k dávce dostane ještě méně lidí. Podle Tomislava Šimečka, předsedy OSMD, je ale posuzování i majetkových poměrů je obecně správné.

Sdružení nájemníků ČR se nelíbí, že ani dnešní podoba příspěvku na bydlení nerespektuje ve svých normativních nákladech skutečné náklady na bydlení. Např. v Praze je podhodnocuje průměrně o 852 Kč. A přitom od 1. 1. 2013 dojde k deregulaci nájemného i ve městech, kde je nájemné stále regulováno.

Limitní náklady bydlení zůstávají na stejné výši, jakou mají současné normativní náklady. Pouze k vlastnickému a družstevnímu bydlení jsou připojeny i další formy ubytování kromě nájemního – tedy podnájmy, bydlení v ubytovnách apod., na které je v současnosti možno získat doplatek na bydlení, ale nikoli příspěvek na bydlení.

Tabulka 1: Limitní výše přiměřených nákladů pro vlastnickou, družstevní a jinou formu bydlení

Zdroj: Sněmovní tisk 659/0

Tabulka 2: Limitní výše přiměřených nákladů pro nájemní formu bydlení

Zdroj: Sněmovní tisk 659/0

Snížení dávky vyplývá z navrhovaného koeficientu 0,5. Ten znamená, že dávku dostane pouze domácnost, jejíž polovina příjmů nestačí na pokrytí nákladů bydlení (a to nižších mezi skutečnými a „limitními“, dříve „normativními“) – a výše dávky bude právě rozdílem mezi náklady na bydlení a polovinou příjmů, oproti současnému výpočtu rozdílem mezi skutečnými či normativními náklady na bydlení a 30 % (v Praze 35 %) příjmů.

V současné době též v některých případech dochází k souběhu příspěvku a doplatku na bydlení. To v případě přijetí novely nebude možné a maximální částka, kterou domácnost bude moci získat, bude odpovídat „osekané“ současné podobě příspěvku na bydlení.

Návrh zákona o sociálním bydlení OSMD v kostce

OSMD již několik let nabízí svou verzi zákona o sociálním bydlení připravenou v paragrafovém znění s důvodovou zprávou. Návrh počítá se stanovením přiměřené velikosti bytu a využití místně obvyklého nájemného, na základě nichž by se posuzovala přiměřenost bydlení sociální a rodinné situaci pro nárok na dávku. Zároveň by dávka byla časově omezená, tedy motivační k řešení rodinné situace.

Sdružení dlouhodobě odmítá poskytování dávek lidem v zaviněné nouzi, kterých je podle Tomislava Šimečka přibližně 5 % všech lidí pobírajících sociální dávky. U lidí v zaviněné nouzi by se pomoc měla omezit na zajištění holého přežití, což by demotivovalo „příživnické domácnosti“ od dlouhodobého setrvávání na dávkách v hmotné nouzi. Motivace by měla být posílena přenesením povinnosti postarat se o přežití lidí v zaviněné nouzi příslušnou obcí, ale bez příslušné finanční dotace ze státního rozpočtu.

Poměrně tvrdé opatření, ovšem vzhledem k současné situaci zřejmě na místě. Z posledního sčítání lidu vyplynulo, že v České republice přibylo za uplynulých 10 let 40 % analfabetů – tedy lidí, kteří nejeví sebemenší úsilí o vzdělávání a zlepšení své finanční a sociální situace.