Dědické právo v novém: Pozor na dluhy potápějící dědice!

Dle nového občanského zákoníku přecházejí na dědice dluhy v plném rozsahu a nikoliv jen do výše nabytého dědictví, pokud dědic nevyužije řádně a včas výhradu soupisu pozůstalosti.

Nový občanský zákoník posílil pozici věřitele

Odpovědnost dědiců za dluhy zůstavitele byla až do účinnosti nového občanského zákoníku koncipována pouze do výše nabytého dědictví. Nový občanský zákoník však opustil tuto koncepci určité omezené odpovědnosti dědiců za dluhy zůstavitele a posílil pozici věřitelů tak, že primárně dluhy zůstavitele přecházejí na dědice v plném rozsahu. Tato nová úprava pro dědice zakládá povinnost hradit dluhy zůstavitele nad rozsah nabytého dědictví.

Kdy odpovídá dědic pouze do výše nabytého dědictví?

Dědic hradí dluhy zůstavitele pouze do výše nabytého dědictví, pokud uplatnil řádně a včas výhradu soupisu pozůstalosti. Každý z dědiců, který uplatnil výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele společně a nerozdílně s ostatními dědici, věřitel však může po každém dědici, který učinil výhradu soupisu, požadovat plnění jen do výše odpovídající jeho dědickému podílu. Jedná se tak o významný právní institut dědického práva, který chrání dědice před nepříznivými následky předluženého dědictví.

Právo na výhradu soupisu lze uplatnit prohlášením učiněným ústně před soudem, anebo prohlášením zaslaným soudu v písemné formě. Dědic má právo vyhradit si soupis pozůstalosti, uplatní-li je do jednoho měsíce ode dne, kdy ho soud o tomto právu vyrozuměl. Jsou-li pro to důležité důvody, soud lhůtu dědici prodlouží. Zákon stanovuje, že kdo si nevyhradil soupis pozůstalosti, nebo prohlásil, že právo výhrady soupisu neuplatňuje, nemůže si soupis vyhradit dodatečně.

Tip: Dědické právo v novém občanském zákoníku: Kdy můžete vydědit potomky? 

^REKLAMA

Jak předejít dluhům zůstavitele za jeho života?

Nový občanský zákoník zavedl institut zřeknutí se dědického práva, který umožňuje se zříci dědického práva již za života zůstavitele, a to smlouvou mezi zůstavitelem a dědicem (vyžaduje formu notářského zápisu).

Zřeknutí se dědického práva je vhodné nejen v případech předluženého dědictví, ale umožňuje vyřešit i jiné sporné otázky související s dědictvím a předejít tak sporům mezi dědici do budoucna. Jako příklad lze uvést situaci, kdy zůstavitel má několik dětí, přičemž jednomu z nich daruje pozemek k postavení domu a ostatním nedaruje nic. S takto obdarovaným dítětem následně zůstavitel uzavře smlouvu o zřeknutí se dědického práva tak, aby předešel případným sporům mezi sourozenci po jeho smrti.

Dědictví lze odmítnout

Pokud nedošlo ke zřeknutí se dědického práva za života zůstavitele, pak je dědic oprávněn dědictví odmítnout. Odmítnutí dědictví vyžaduje výslovné prohlášení vůči soudu, a to do jednoho měsíce ode dne, kdy soud dědice vyrozuměl o jeho právu odmítnout dědictví a o následcích odmítnutí. Pokud má dědic jediné bydliště v zahraničí, pak činí lhůta k odmítnutí dědictví tři měsíce. Soud dědici lhůtu k odmítnutí dědictví přiměřeně prodlouží, jestliže pro to jsou důležité důvody.

K odmítnutí dědictví se nepřihlíží, dal-li dědic již svým počínáním najevo, že chce dědictví přijmout, např. za situace, kdy se aktivně vyjadřoval k otázce platnosti závěti v dědickém řízení.

^REKLAMA

Dědic, který dědictví neodmítl, se jej může před soudem v řízení o dědictví vzdát ve prospěch druhého dědice.

Ve spleti paragrafů

Vzhledem k významu uvedených právních institutů buďte aktivní a informujte se o svých právech u pověřeného notáře v dědickém řízení nebo vyhledejte odbornou právní pomoc advokáta. Dědické právo představuje pro běžného občana složitou oblast práva, kde nesprávný postup může způsobit újmu na majetku dědice v případech předluženého dědictví.