Domácnosti se nebály utrácet, navíc jejich příjmy nebyly znehodnoceny nárůstem cen, vysvětluje předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová: „Domácnosti meziročně zvýšily své výdaje na konečnou spotřebu o 2,8 % reálně a také investice do staveb pro bydlení byly vyšší než před rokem. Dál tak stimulovaly hospodářský růst. Po všech vydáních jim zůstalo 42,6 miliard korun. Tyto prostředky napomohly zlepšit jejich finanční kondici.“
Nárůst průměrné mzdy byl v 1. až 3. čtvrtletí plošný. Markantní byl ve zpracovatelském průmyslu (o 3,3 %) a ve velkoobchodu a maloobchodu (o 3,6 %). Příznivý vývoj byl patrný i v odvětvích s převahou veřejného sektoru – díky tarifní úpravě stoupl průměrný plat významně ve zdravotní a sociální péči a ve veřejné správě a obraně.
Nižší mzdy než před rokem pobírali pouze pracovníci v energetice. „Je zajímavé, že k nejvyššímu navýšení výdělků došlo v ubytování, stravování a pohostinství, v odvětví s nejnižší úrovní mezd. Příčinou byl zčásti nárůst minimální mzdy, zčásti pak odchod hůře placených zaměstnanců, kteří zkoušeli štěstí v jiných odvětvích. Vzhledem k odchodu nízkopříjmových zaměstnanců vzrostla průměrná mzda výrazně i ve stavebnictví. Je však otázka, jestli i zde převažoval prvek dobrovolnosti, nebo šlo spíše o setrvačnost recese tohoto odvětví z předchozích let,“ vysvětluje analytik ČSÚ Lukáš Kučera.
Zdroj: Český statistický úřad
REKLAMA
Vstoupit do diskuze
0 komentářů
