Náklady na bydlení rychle rostou, je na čase zvýšit „normativní náklady“
Náklady na bydlení jsou jedním z hlavních tahounů inflace v Česku a výrazně se zakusují do reálných příjmů a celkové životní úrovně řady domácností. Nejčastěji skloňované v této souvislosti jsou sice ceny energií, které meziročně zdražují v průměru o více než 50 %. Velká část nárůstu nákladů na bydlení jde ovšem také na vrub rostoucímu nájemnému.
Horší dostupnost vlastnického bydlení a vyšší zájem o bydlení nájemní jdou ruku v ruce s ožíváním turistického ruchu, který pravděpodobně část nabídky na trhu vrací zpět ke krátkodobým pronájmům. To vše se promítá do dražších nájmů. Ty podle posledních dat z ČSÚ zdražují nejrychleji za poslední dekádu (o 5 % meziročně v průměru) a je pravděpodobné, že tempo nájemní-inflace může ještě zrychlovat.
Dostupnost vlastnického bydlení v Česku podle posledních statistik z OECD zůstává jednou z nejhorších v Evropě. Poměr ceny nemovitostí k příjmům domácností je na více než tří a půl násobku dlouhodobého průměru, což je nejhorší dostupný evropský výsledek. To potvrzují i výsledky studie společnosti Deloitte, které ukazují, že v Česku dosažení vlastního bydlení trvá nejdéle z celé Evropy (13 ročních hrubých platů, a více než 15 v Praze). A dostupnost samozřejmě výrazně zhoršuje restriktivní měnová politika, kterou se ČNB správně snaží držet inflaci na uzdě.
V takové situaci lze ale těžko předpokládat, že zájem o nájemní bydlení ochladne. Další zdražování nájmů půjde na podzim pravděpodobně ruku v ruce s pokračujícím nárůstem cen energií. Vláda tak asi bude muset znovu navýšit normativní náklady na bydlení – standardní výdaje na bydlení podle počtu členů domácnosti a velikosti obce. Právě podle nich se určuje maximální velikost příspěvku na bydlení, kterou může domácnost dostat. Bez valorizace by se při současných cenových trendech příspěvek na bydlení pro nízko-příjmové domácnosti mohl rychle dostat “mimo realitu”.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Patria Finance