Na přelomu 19. a 20. století došlo k výraznému posunu ve způsobu, jakým byly budovy stavěny a obsazovány. S rozvojem tzv. chicagské školy, která pro formování budov využívala železo a ocel, s vynálezem výtahu a všeobecným zavedením elektrického osvětlení mohli architekti zcela přeorganizovat původní hierarchii prostoru, která přetrvávala od dob starého Říma. Moderní směr, ztělesněný tzv. mezinárodním stylem, přinesl jednoduché struktury využívající beton, ocel a sklo, maximalizující flexibilitu rozvržení prostoru a umožňující plnou svobodu fasády ve srovnání s předchozími strukturními omezeními. Díky zbavení se nosné funkce získala fasáda příležitost stát se dynamickou „pokožkou“, která řídí vstup světla, upravuje hladinu soukromí, definuje pohledy dovnitř a ven, reguluje větrání a poskytuje ochranu před horkem a chladem.
Design Květinového domu představuje evoluční vývoj architektonických principů použitých při stavbě takových pozoruhodných budov, jako jsou Palác Astra (Lindt), Baťa, Palác U Stýblů a z poslední doby také Palác Euro se svými zlatými žaluziemi. Tyto stavby, které ztělesňují tradici „funkcionalizmu“, využívají velké prosklené plochy a pevné povrchy k optimálnímu pronikání denního světla a maximálnímu vizuálnímu propojení interiéru a exteriéru. Přizpůsobení neprůhlednosti obvodových ploch a použití vnější a vnitřní stínicí techniky umožňuje úpravu vnitřního prostředí a změnu vzhledu budovy zvenku.
Analogie s „pokožkou“ odráží, jak složitou roli hraje tloušťka fasády budovy. Fasáda Květinového domu je neoddělitelně spojena s vnitřními „orgány“ budovy, nebo přesněji řečeno, s environmentálními, mechanickými a elektrickými systémy. Někteří historici zabývající se architekturou vnímají fasádu pouze jako dekorativní „povrch“, který může být odstraněn a nahrazen tak, aby vyhovoval trendům daného období. Fasáda Květinového domu je plně integrovanou součástí celého organismu budovy. Jedná se o zdaleka největší a nejnákladnější část ze všech technických a ekologických systémů budovy. Všechny skleněné plochy jsou ztrojené a jsou optimalizovány pro průnik denního světla. Parametricky ovládané vnější stínění snižuje nežádoucí příliv světla v letním období a v zimě inteligentně využívá sluneční svit ke snížení zatížení z vytápění.
Technické systémy Květinového domu využívají pro přenos teplotních rozdílů účinný systém tepelných čerpadel, VRV systém čtvrté generace pro vytápění a chlazení skrze chladicí stropy a propracovaný systém rekuperace tepla, čímž je dosaženo celkové snížení spotřeby energie o 75 % ve srovnání se stávající konstrukcí.
Květinový dům představuje jedinečnou příležitost, a to nejen s cílem spojit zcela novou technologii s výrazem elegance a mistrovským zpracováním, ale také poskytnout fyzický impuls k revitalizaci a obnově horní třetiny Václavského náměstí. Vytvoření nové, vysoce kvalitní budovy na tomto konkrétním místě, s sebou přinese řadu vedlejších výhod, které nakonec předčí i pozitivní přínos budovy samotné. Květinový dům poskytuje neopakovatelnou příležitost nastartovat regeneraci horní části Václavského náměstí. Existuje jen několik málo míst, které nabízejí možnost, aby takováto moderní architektura mohla být umístěna v samotném srdci české metropole.
REKLAMA
Vstoupit do diskuze
0 komentářů