Regulace Airbnb: Diskutuje se i povinnost rekolaudace
Foto: Shutterstock
Proočkovanost populace proti koronaviru roste a platformy sdíleného ubytování jako např. Airbnb evidují nové rezervace ubytování. Na stole je nyní kromě dříve navržených opatření i povinnost reakolaudace bytu ve sdíleném ubytování na příslušnou provozovnu.
Připomenutí právních povinností poskytovatelů sdíleného ubytování
Vzhledem k tomu, že krátkodobé pronájmy jsou ze zákona považovány za ubytovací služby, musí ubytovatel disponovat příslušným živnostenským oprávněním. Z pohledu daně z příjmu jde o příjem z podnikání podle § 7 zákona o daních z příjmu, ubytovatel může využít výdajový paušál (60 % z příjmů). V případě tržeb realizovaných v hotovosti má povinnost elektronicky evidovat tržby.
Aby se srovnaly podmínky hotelů a poskytovatelů krátkodobého ubytování, byl k 1. lednu 2020 zrušen poplatek z ubytovací kapacity a poplatek za rekreační pobyt, a tyto byly nahrazeny jednotným poplatkem z pobytu, který dopadá i na ubytovatele. Za účelem výpočtu poplatku z pobytu musí ubytovatel vést evidenční knihu. Ve specifických případech je třeba hlásit pobyt cizinců na cizinecké policii. Informace o ubytování cizinců je nutno evidovat kromě evidenční knihy ještě v tzv. domovní knize v souladu se zákonem o pobytu cizinců.
Legislativní návrhy ve schvalovacím procesu
Na projednání v Poslanecké sněmovně nyní již téměř rok čeká návrh zastupitelstva hlavního města Prahy, který má novelizovat živnostenský zákon. Podle předlohy by měla mít obec možnost nařízením stanovit bližší podmínky pro krátkodobé ubytování na svém území, a to především
- určovat v jak dlouhém časovém období je zakázáno ubytovat v objektech, které nejsou ubytovacími zařízeními (bytových domech, rodinných domech a stavbách pro rekreaci),
- stanovit podmínky, za kterých lze limitovat počet současně ubytovaných osob, anebo počet přenocování ubytovaných v jednom kalendářním roce
Další návrh v legislativním procesu přišel od poslanců ČSSD, kteří navrhují samostatný zákon o podmínkách sdíleného ubytování prostřednictvím digitálních platforem. Návrh reguluje smlouvu o sdíleném ubytování a povinné oznámení spoluvlastníkům v domě. Obsahuje také povinnost povinnost vlastníka vydat řád sdíleného ubytování, který vyvěsí v domě. Obec by měla mít možnost vydávat obecně závazné vyhlášky pro lokality, v nichž může být sdílené ubytování omezeno nebo podmíněno. Při porušování stanovených pravidel by pak obec mohla ubytovací služby zakázat.
Praha a ombudsman navrhují povinnost změny účelu užívání
Doposud zákon nepožaduje provedení reakolaudace bytů na provozovny krátkodobých ubytovacích služeb. Ombudsman se problematikou sdíleného ubytování zabývá dlouhodobě, jeho inciativy ale přerušila epidemie Covid-19.
REKLAMA
„Jelikož nyní dochází k rozvolňování a začínají se opět množit nabídky krátkodobých ubytovacích služeb prostřednictvím aplikací, jako je např. Airbnb, rozhodl jsem se navázat na svoji předchozí činnost a zahajuji proto ve věci šetření napříč kraji. Ve svém šetření se v rámci působnosti zaměřím na postup ministerstva pro místní rozvoj a jeho metodické vedení vůči stavebním úřadům,“ říká veřejný ochránce práv Stanislav Křeček.
Pokud vlastník bytovou jednotku opakovaně a dlouhodobě využívá k poskytování krátkodobého ubytování, jde o změnu účelu užívání stavby, míní pražská radní Hana Kordová Marvanová. Jak připomíná, je to zásadní pro zajištění ochrany veřejných zájmů, například v oblasti bezpečnosti a protipožární ochrany. „Povinnost rekolaudace bytu za podmínky splnění požadavků stavebního práva přispěje jak k ochraně veřejných zájmů, tak k nastavení pevných mantinelů tomuto podnikání tak, aby byly chráněny veřejné zájmy i zájmy vlastníků bytových jednotek v domě a k narovnání podnikatelského prostředí v oblasti ubytovacích služeb,“ dodává Kordová Marvanová.
Též podle předsedy výboru spolku Snesitelné bydlení v centru Prahy dochází užíváním bytu „jako hotelového pokoje“ ke změně způsobu užití stavby. Tato skutečnost je dostatečným důvodem, aby byl stavební úřad povinen přezkoumat, zda je změna přípustná.
Ministerstvo pro místní rozvoj uvedlo, že u prostoru využívaného jako obydlí je dnes kontrola účelu užívání složitou individuální záležitostí, která vyžaduje úzkou spolupráci správních orgánů. Stavební úřady totiž nemají zákonné zmocnění posuzovat soukromoprávní tituly užívání prostoru.