27. 03. 2020
ČAV: Dlužníkům v exekuci by po dobu nouzových opatření neměly narůstat úroky, vymahatelnost práva však musí být zachována
V rámci krizových opatření, která mají ochránit občany v exekuci před negativními důsledky současné koronavirové pandemie, by měl být u všech exekucí dočasně pozastaven nárůst úroků. Opatření navrhuje Česká asociace věřitelů s tím, že by mělo platit až do okamžiku ukončení nouzového stavu. Asociace naopak nesouhlasí s plošným zastavováním či odkladem běžících exekučních řízení. Právě v období krize je podle ní zásadní zachovat vymahatelnost práva, neboť pro mnohé věřitele může jít o existenční otázku.
„V posledních dnech se množí apely na vládu, aby po dobu koronavirové krize přistoupila k úplnému pozastavení exekučního vymáhání. Takové opatření by ovšem mohlo mít zdrcující dopad na řadu věřitelů. Jen stěží si lze například představit, že by samoživitelka, která je nyní ke všemu dost možná doma s dítětem na ošetřovném, mohla čekat několik měsíců, než jí přijde další výživné,“ upozorňuje prezident České asociace věřitelů Pavel Staněk.
Zásadní podle něj je, aby se věřitelé i nadále mohli spolehnout na řádné splácení jistiny dluhu. V rámci krizových opatření by však mohli rezignovat na úroky, které by jinak k dluhu po dobu nouzového stavu v exekuci narůstaly.
Další ochrana dlužníků je podle asociace zajištěna pozastavením mobiliárních exekucí a dražeb movitých věcí i jasným nastavením nezabavitelné částky, která byla nedávno zvýšena. Případné další úlevy dlužníkům by měla vláda nechat primárně na individuálním rozhodnutí věřitelů. „Jak je vidět z přístupu bank či některých dodavatelů energií, věřitelé, kteří mohou, se snaží dlužníkům vyjít vstříc, neboť logicky nemají zájem na tom, aby upadli do dluhové pasti. Je potřeba ale myslet i na drobné věřitele z řad občanů a podnikatelů, pro které může být řádné dodržování platebních závazků a účinná vymahatelnost dluhů právě v těchto týdnech klíčová pro jejich vlastní přežití,“ dodává Staněk.
Pokud by se stát rozhodl přistoupit k radikálnějším řešením v podobě hromadného odpouštění dluhů či úplného zastavování exekucí do určité výše jistiny, jak nově prosazují někteří zákonodárci, měl by podle Staňka alespoň z části kompenzovat věřitelům jejich ztráty. „U dluhů do 1 500 korun, u nichž je momentálně o zastavení uvažováno, se v řadě případů bude jednat o pohledávky státu, obcí či veřejných institucí, a je tedy zcela na uvážení státu, jak s nimi naloží. Pokud by se však opatření mělo dotknout i pohledávek soukromých věřitelů, musí jim stát vzniklou ztrátu nahradit,“ žádá Staněk.