Ceny za nové bydlení se kvůli nízké nabídce přehouply přes hranici 80 tisíc korun za m2

Průměrná cena za nové bydlení se v hlavním městě v důsledku nedostatečné nabídky přehoupla poprvé historicky přes hranici 80 tisíc korun za m². Nový byt se proto aktuálně prodává za průměrnou cenu 83 150 korun za m². Před rokem to přitom bylo jen necelých 70 tisíc a před dvěma méně než 60 tisíc korun za m².
„Nedostatečná nabídka nových bytů šponuje ceny do úrovně, která již začíná střední třídě omezovat přístup k bydlení. Řešením je podpora a vstřícný přístup k připravovaným bytovým projektům. Tento cenový nárůst se navíc čím dál více odráží i do trhu se starším a nájemním bydlením, kde již několik měsíců po sobě sledujeme ještě větší zdražování, než je tomu o nových bytů,“ vysvětluje Marcel Soural, předseda představenstva společnosti Trigema.
Třetí čtvrtletí zaznamenalo opět propad v počtu nově prodaných bytů. Zatímco v prvním čtvrtletí se prodalo 1350 a ve druhém 1500 jednotek, v posledních třech měsících to bylo jen 1200 bytů. Vloni to přitom ve stejném období bylo 1450 jednotek. Za celý letošní rok se tak pravděpodobně prodá celkově o mnoho méně bytů, než tomu bylo vloni, kdy na trhu našlo své majitele hned 6 650 takových bytů.
„Po sedmi letech stabilního růstu letos v Praze prodej nových bytů klesne. Na vině je hlavně nedostatečná nabídka, která způsobila nárůst cen bydlení. Dopady ale mají také opatření ČNB. Ta totiž dále zhoršila již tak omezenou dostupnost bydlení pro střední třídu. Konec roku je sice tradičně prodejně silný a do nabídky jde navíc několik projektů ve středním segmentu, přesto lze v Praze očekávat celoroční prodej hluboko pod hranicí 6000 bytů,“ řekl šéf Central Group Dušan Kunovský.
Zásoba nových bytů se na konci třetího kvartálu pohybovala okolo 4000 volných bytových jednotek. V meziročním porovnání je to o 300 bytů méně, naopak došlo k navýšení nabídky bytových jednotek o 400 oproti polovině roku 2017.
„Ve třetím čtvrtletí jsme paradoxně zaznamenali nárůst nabídky bytů, což bylo zapříčiněno nižšími prodeji a současně tím, že se v meziročním porovnání přidalo do prodeje o 10% více bytových jednotek. Nižší prodeje v tomto období nepřipisujeme ochlazení trhu, ale spíše dlouhodobě složité situaci na rezidenčním trhu,“ komentuje vývoj Naděžda Ptáčková, generální ředitelka Skanska Reality.
Největší zásoba bytů je dlouhodobě na Praze 5, kde se nachází čtvrtina všech volných jednotek. Dále následují Praha 9 a 4.  Nejvíce nových bytů se za třetí čtvrtletí prodalo na Praze 9, následovala Praha 5, 8 a 10. Jejich podíl na celkových prodejích přesáhl 70%.
Na druhou stranu domácí úrokové míry jsou podle mnohých expertů ve srovnání s řadou jiných zemí relativně příznivé, jak rovněž vyplývá z analýzy společnosti KPMG. „Průměrná úroková míra hypotečních úvěrů se v Česku pohybuje lehce nad úrovní Německa a Rakouska ale významně pod  úrovní Polska a Maďarska. Regulace hypotečních úvěrů centrálními bankami není tématem pouze u nás, ale i v celé řadě sousedních zemí. Více než mírný růst úroků a přísnější pravidla při poskytování úvěrů ovlivňují trh s bydlením nízká nabídka nových bytů a růst cen,“ uvedl Pavel Kliment, partner KPMG Česká republika odpovědný za oblast nemovitostí.