Další omezení exekucí může výrazně poškodit věřitele i dlužníky

V pořadí již třetí návrh zákona omezujícího exekuce obsahuje zákaz provádění mobiliárních exekucí, tedy exekucí prodejem movitých věcí, až do 30. června 2021. „Návrh byl vytvořen a předložen bez jakéhokoli vyhodnocení účinnosti a účelnosti předchozích dvou zákonů nesoucích označení Lex Covid Justice. Nikdo se nezabýval tím, zda předchozí úpravy skutečně ulevily potřebným osobám, ani tím, zda neúměrným způsobem nezasáhly do práv a legitimních očekávání věřitelů,“ říká prezident Exekutorské komory ČR Jan Mlynarčík.
Skupina poslanců se tak před blížícími se volbami zcela populisticky staví do role ochránce, aniž by ověřila, zda skutečně předchozí podobné úpravy někomu pomohly. Návrh opomíjí nejen velké systémové věřitele, kteří kvůli neustálému omezování přicházejí o razantní sumy a kteří se tak ke svým pohledávkám dostávají o to déle, pokud vůbec. Opomenuti zůstávají především drobní věřitelé, kteří bývají na vymožení svých pohledávek často existenčně závislí. Osoba věřitele bohužel zákonodárci nepřijde natolik důležitá, aby jí věnoval pozornost, ať již se jedná o zaměstnance, živnostníka, obchodní korporaci nebo třeba společenství vlastníků jednotek.
„Pokud návrh projde, bude se jednat již o třetí protiústavní zásah do výkonu exekuční činnosti. Stát na jednu stranu tvrdí, že chce chránit povinné v exekucích vedených soudními exekutory, na druhou stranu veškeré jím vedené exekuce, prováděné stejnými prostředky finanční správou, celní správou apod., probíhají i nadále bez jakýchkoli omezení,“ dodává Jan Mlynarčík.  Totéž platí i o prodejích movitých věcí v insolvenci, které nebyly nikterak omezeny. Zakládá se tak faktická nerovnost mezi jednotlivými dlužníky podle toho, zda dluží státu nebo soukromému subjektu.
Exekutorská komora ČR v minulosti již několikrát upozorňovala, že plošná opatření nemají význam a že pomoc je potřeba směřovat v konkrétních individuálních případech. K tomu slouží třeba návrhy na odklad exekuce, kteří mohou povinní podat a které následně posuzují soudní exekutoři v nynější situaci velmi shovívavě.
Další omezování mobiliárních exekucí nadto postrádá jakékoli ospravedlnění v situaci, kdy sama Exekutorská komora ČR vydala řadu seberegulačních opatření spočívající například právě v omezování dopadů mobiliárních exekucí, nesepisování výpočetní techniky, která může potenciálně sloužit k distanční výuce, neprovádění vyklizování apod.
Celkovou povahu poslaneckého návrhu na další omezení exekucí dokresluje i skutečnost, že obsahuje návrh na navýšení chráněné finanční částky na účtech dlužníků na čtyřnásobek životního minima bez ohledu na to, že sněmovna tento návrh opakovaně odmítla a naopak schválila, že od 1. 4. 2021 má na účtech dlužníků zůstávat trojnásobek životního minima. To vše za situace, kdy se od 1. 4. 2020 zvýšila částka životního minima jednotlivce o 13 %.
Nynější návrh skupiny poslanců (sněmovní tisk č. 1174) tedy bez jakéhokoli vyhodnocení dopadů předchozích obdobných úprav zakládá zcela neodůvodněnou nerovnost mezi jednotlivými skupinami dlužníků a věřitelů. Z výše uvedených důvodů považuje Exekutorská komora ČR tento návrh nejen za nesmyslný, ale dokonce za nebezpečný.