Desetina klientů bank má po ukončení úvěrového moratoria potíže se splácením. Řešením je restrukturalizace úvěru, co to obnáší?

V rámci úvěrového moratoria, jehož cílem bylo ulevit klientům bank během ekonomického šoku způsobeného pandemií koronaviru, banky dle údajů ČBA celkem poskytly odklad splácení u asi 360 tisíc úvěrů. Zhruba třetina úvěrů začala být opět splácena ještě během trvání moratoria. Ke konci moratoria, tedy k 31. 10. 2020, byly splátky pozastaveny u zbývajících asi 240 tisíc úvěrů.
ČBA provedla mezi členskými bankami průzkum, ze kterého vyplynulo, že z úvěrů, které na konci moratoria ještě nebyly spláceny, se jich ke splácení v dalším měsíci vrátilo 89 %. U zbylých 11 % úvěrů tedy začalo docházet k prodlení. Tento stav pro banky není zvláštním překvapením. S podobnou situací počítaly a již během moratoria se vyjadřovaly v tom smyslu, že nějaké komplikace se dají očekávat u 10 až 15 % úvěrů.
Ukončení moratoria ale neznamená, že pro klienty, kteří se ocitnou v potížích se splácením svých úvěrových závazků, není žádné řešení. Podle Davida Eima, místopředsedy představenstva Gepard Finance, jsou banky připraveny situaci svých klientů individuálně řešit tzv. restrukturalizací úvěru, která může mít různé podoby.
Banka může splátky na omezenou dobu zcela pozastavit
První možností je pozastavení splátek. To ale znamená, že je úvěr stále úročen a úroky, které během doby pozastavení splátek vzniknou, bude klient v důsledku muset zaplatit navíc. „Typicky doplatí klient úroky na konci splatnosti úvěru. Splatnost se tedy úměrně prodlouží nejen o odložené splátky, ale též o úroky, které tímto odkladem vzniknou navíc oproti původním splátkovému kalendáři,“ vysvětluje David Eim.
Některým klientům může pomoci pouhé dočasné snížení splátek
V případě dočasného snížení splátek se reálně platí pouze úroky z úvěru, ale úvěr samotný se nesplácí. Splácení úvěru se odsouvá na pozdější dobu a celková splatnost se tak rovněž prodlužuje, i když méně než v případě úplného pozastavení.
Prodloužení splatnosti úvěru
V jiných případech může být vhodným řešením prodloužení splatnosti úvěru. Když se splácení úvěru rozvrhne na delší časové období, je splátka pochopitelně menší a může ulevit klientovi v jeho měsíční zátěži.
Je však nutno zdůraznit, že na rozdíl od období moratoria nyní již vše záleží výhradně na posouzení konkrétní situace bankou a na poskytnutí odkladu splátek není žádný právní nárok. „Odklady splátek, prodloužení splatnosti či jiné podoby zásahů do existujícího úvěru se zapisují do úvěrového registru a v budoucnu mohou klientovi zkomplikovat případnou žádost o nějaký jiný úvěrový produkt,“ upozorňuje David Eim. Je pravděpodobné, že by taková situace mohla klientovi v budoucnu také zkomplikovat snahu o refinancování hypotečního úvěru. „Je možné, že díky odkladu či rozvolnění splátek bude klient v budoucnu nucen přijmout od stávající banky horší podmínky na příští fixaci hypotéky, protože nebude schopen zajistit si lepší podmínky u konkurence,“ dodává David Eim.
Za každých okolností s bankou komunikujte
I když restrukturalizace úvěru s sebou nese negativa v podobě především prodloužení splatnosti, vyšších celkových nákladů úvěru a zápisu do úvěrového registru, stále se však v případě potíží se splácením jedná o jedinou skutečně přijatelnou formu řešení. „Základem je aktivní komunikace s bankou. Pokud se klient rozhodne pro přístup ‚nekomunikace‘ a snahu o hru na mrtvého brouka, pak neschopnost hradit splátky může dojít do těch nejhorších konců, které mohou obnášet exekuce a případné nucené prodeje zastavených nemovitostí,” uzavírá David Eim.