Dluh obyvatel překročil hranici 2,5 bilionu korun. Po mnoha letech došlo k meziročnímu zvýšení objemu nespláceného dluhu na spotřebu

Na konci druhého čtvrtletí mělo hypotéku nebo úvěr ze stavebního spoření 1 105 899 lidí. Počet lidí s úvěrem na bydlení se tak už šesté čtvrtletí v řadě snížil. Mezičtvrtletně se snížil o více než tisíc lidí a meziročně o více než 8 tisíc lidí. Meziroční pokles zaznamenala většina krajů. Nejrychleji se počet klientů s tímto typem úvěru snížil na Vysočině a ve Zlínském kraji. Mezi kraje, ve kterých se počet klientů meziročně zvýšil, patří Středočeský kraj, Praha a Plzeňský kraj. Zatímco počet lidí s úvěrem na bydlení se snižuje, celkový objem dluhu z těchto úvěrů roste. Na konci druhého čtvrtletí se meziročně zvýšil ve všech krajích, nejrychleji v Plzeňském kraji a na Vysočině, a to o 8 %.
Objem nespláceného dluhu meziročně klesl o více než 600 milionů korun
Objem nespláceného dluhu dosahoval výše 30,7 miliardy korun, meziročně se tak snížil o 611 milionů. „Za poklesem nespláceného dluhu stojí především stále dobrá platební morálka u úvěrů na bydlení. Ohrožený dlouhodobý dluh se meziročně snížil o 688 milionů na 8,6 miliardy korun. Objem nespláceného dluhu z úvěrů na spotřebu se naopak poprvé po mnoha letech meziročně zvýšil o 57 milionů a dosahoval 22,1 miliardy korun, a to i v situaci, kdy počet lidí, kteří tento dluh nesplácejí, stále klesá,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.
Počet lidí nesplácejících úvěry meziročně klesl, i když výrazně pomaleji než v minulých letech
Na konci druhého čtvrtletí nesplácelo v České republice úvěry na spotřebu 191 tisíc lidí, o 11 % méně než o rok dříve. Počet lidí nesplácejících úvěry na spotřebu byl nejnižší za posledních 6 let. Úvěry na bydlení nesplácelo 17 807 lidí, což je o 764 (4 %) méně než o rok dříve. „Přestože počet lidí nesplácejících úvěry na bydlení se v meziročním srovnání snížil, šlo o výrazně nižší pokles, než na jaký jsme byli poslední roky zvyklí. Poslední tři roky se jejich počet meziročně snižoval dvouciferným tempem a ještě na konci prvního čtvrtletí letošního roku meziročně klesl o více než pětinu,“ říká Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací s tím, že už na konci třetího čtvrtletí tak můžeme očekávat meziroční růst počtu nesplácejících klientů. „Současná čísla o platební morálce klientů bank a dalších finančních institucí jsou výrazně ovlivněna odklady splátek úvěrů. Teprve po skončení všech odkladů splátek se naplno ukáže, jak se změnila schopnost lidí splácet aktuálně čerpané úvěry. Vzhledem k tomu, že banky schválily odklad splátek již u 340 tisíců úvěrů, které domácnosti čerpají, je nejistota budoucího vývoje značná,“ doplňuje Jiří Rajl.
Dluh obchodních společností u nebankovních finančních institucí vzrostl o 12 %
Nebankovní registr klientských informací dlouhodobě eviduje kromě závazků obyvatel také dluh obchodních společností u členů registru. Ten na konci druhého čtvrtletí dosáhl částky 182 miliard korun a meziročně tak vzrostl o 19 miliard korun, tedy o 12 %. Průměrná výše dluhu na jednu společnost dosahovala 2,4 milionu korun. Určitou formu dluhu mělo u nebankovních finančních institucí 77 215 společností. Svůj dluh nesplácelo 2 762 společností, o 110 více než o rok dříve. Nejlépe splácely své dluhy společnosti z Plzeňského kraje, nejhůře splácely společnosti z Prahy.
Tisková zpráva BRKI a NRKI