Drobní věřitelé se stávají dlužníky, varuje Exekutorská komora ČR. Nejvíce ohrožená je v naší společnosti střední třída

„Exekutorská komora ČR sama komunikovala uvnitř svého stavu celou řadu doporučení, protože si je vědoma, že vzhledem k současné pandemické situaci je nutné postupovat v jednotlivých případech s náležitou rozvahou. Soudním exekutorům bylo doporučeno posuzovat každý případ individuálně. Stát přitom zavádí plošná opatření, která však znemožňují i drobným věřitelům domoci se svých práv,“ vysvětluje viceprezident Exekutorské komory ČR Jan Mlynarčík.
Vznikl tak stav, kdy řada dlužníků neplatí své závazky i přesto, že jejich situace to umožňuje. „Částí dlužníků je již delší dobu vnímán aktuální stav jako šance, jak se ke svým závazkům stavět nezodpovědně nebo je přestat plnit. A to může znamenat katastrofu pro velké množství věřitelů. Vrací se situace z devadesátých let, kdy nebylo takřka možné dovolat se svých práv. Přitom existuje jednoduché řešení v podobě návrhu na odklad exekuce,“ říká Jan Mlynarčík.
Exekutorská komora ČR se obává nárůstu počtu dlužníků, zejména z řad občanů střední třídy. Právě oni jsou nejčastěji drobnými věřiteli, kteří se nedostanou ke svým penězům. Ocitají se v reálném ohrožení druhotnou platební neschopností. Situaci pak musí řešit pomocí půjček, aby mohli dostát svým každodenním závazkům, a čelit tak pádu do dluhové pasti.
„Exekuční řízení se z důvodu nemožnosti vymáhat a razantním zpřísněním podmínek exekučního postihu neúměrně prodloužila, a to bez ohledu na konkrétní životní situaci povinného či oprávněného. Insolvenční řízení jsou po dobu účinnosti uvedených opatření v podstatě neúčinná a ve většině případů je nelze ani zahájit, pokud s tím dlužník nesouhlasí,“ upozorňuje Jan Mlynarčík.
Pro názornost lze použít nikoliv ojedinělý případ živnostníka, kterému jeho zákazník po dobu několik měsíců nezaplatil faktury za opravu historického nábytku. Následkem toho nebyl schopen zaplatit svým dodavatelům za použitý materiál a sám se dostal do finanční tísně, kterou musel řešit půjčkou a tím se vyhnout případné exekuci.
Exekuce vedené státem jsou však prováděny i nadále. Stát, jako věřitel, se tak dostává do výhodnějšího postavení. Toto je ukázka nerovného přístupu státu k soudním exekutorům, kteří jsou stále nejefektivnějším subjektem v provádění exekucí.
Pro větší věřitele znamenají tyto změny a omezení nutnost hledat a sanovat své ztráty jinde, například zdražením svých produktů a služeb. Pokud jim nezaplatí jejich dlužníci, vznikají z těchto věřitelů noví dlužníci, kteří pak nemohou platit státu daně ani odvody na sociálním a zdravotním pojištění.
Nesystematické změny zavedené státem mají za následek neúměrné zvýšení ochrany dlužníků a na druhé straně razantní zkrácení práv věřitelů. Rozhodně nejsou řešením exekuční problematiky, naopak úpravy vymáhání zapříčiňují další zadluženost. Zcela chybí dluhová prevence, která by vzniku exekucí pomáhala předejít. „Stát řeší problém na konci, ne na začátku. Neustále se mění pravidla uprostřed hry, svaluje břímě na soudní exekutory, místo toho, aby se například více reguloval půjčkový byznys,“ dodává viceprezident Exekutorské komory ČR Jan Mlynarčík.
 
Výčet nejvýznamnějších změn:
Exekuce:
–        Soudní exekutoři (ani soudy) nemohou provádět exekuce prodejem movitých věcí
–        Soudní exekutoři (ani soudy) nemohou provádět exekuce prodejem nemovité věci, v níž má povinný místo trvalého pobytu
–        Navyšuje se výše nepostižitelných prostředků na účtu až na čtyřnásobek životního minima jednotlivce
–        Zákaz exekučního postihu daňového bonusu
–        Věřitelé nemohou požadovat smluvní sankce z prodlení bez ohledu na situaci dlužníka
–        Nemovitou věc povinného může soud nebo soudní exekutor prodat pouze pokud všechny přihlášené pohledávky převyšují 100.000, – Kč (dříve to bylo 30.000, – Kč)
 
Insolvence:
–        Vybraní dlužníci nemají povinnost podat na sebe insolvenční návrh
–        K insolvenčním návrhům věřitelů se nepřihlíží
–        Dlužníci mohou požádat o přerušení plnění povinností v insolvenčním řízení (např. plnění reorganizačního plánu)
–        Dlužníci mohou požádat o mimořádné moratorium – ochrana pro dlužníka před prohlášením úpadku, realizací zajištění, výkonem rozhodnutí, nebo exekucí
 
Další změny:
–        Pronajímatelům bylo zakázáno vypovědět nájem bytů a nebytových prostor sloužících k podnikání z důvodu neplacení nájemného nájemcem
–        Pronajímatelům bylo zakázáno zvyšovat nájemné z bytu
–        Dlužníci mohou oznámit úvěrujícím institucím (bankám), že využijí tzv. ochrannou dobu, po kterou nejsou povinni hradit splátky a další plnění související s úvěrem