Fúzím a akvizicím ve střední Evropě blýská na lepší časy

„Vlády a centrální banky přijaly dosud nevídaná opatření k podpoře oživení investic a současný trend růstu na akciových trzích po celém světě je dokladem toho, že tyto kroky postupně vracejí investorům jejich důvěru v investiční možnosti,“ říká Garret Byrne, vedoucí oddělení společnosti Deloitte ve střední Evropě zaměřeného na poskytování služeb při provádění fúzí a akvizic. „I  přesto, že objem transakcí zůstane pravděpodobně v nejbližších měsících velmi nízký a dostupnost půjček stále ještě omezená, lidé jsou znovu připraveni reagovat pozitivně na objevující se příležitosti.“

Z průzkumu vyplývá, že i ve sféře soukromého kapitálu se odráží navracející se optimismus pociťovaný v západní Evropě a v USA. To ovšem ještě samo o sobě nezaručuje oživení aktivit v oblasti fúzí a akvizic ve střední Evropě, a to ani přes četné názory, podle nichž se bude tomuto regionu dařit lépe než jiným oblastem světa zasaženým globální ekonomickou krizí.

Podle účastníků průzkumu je středoevropský trh v oblasti fúzí a akvizic stále ještě v útlumu. Na druhou stranu už respondenti neočekávají žádný další pokles aktivit na tomto trhu. Pouze podle 19 % z nich dojde k dalšímu propadu. To je ve srovnání s 80 % z průzkumu pořádaného před šesti měsíci výrazný posun. Většina dotázaných (65 %) odhaduje, že aktivita trhu se během příštích šesti měsíců nezmění.  „Střední Evropa stále nabízí zajímavé příležitosti,“ vysvětluje Garret Byrne. „Neustále probíhá druhá vlna privatizací a ocenění zůstávají v porovnání se západoevropskými protějšky velmi atraktivní.“

Zatímco posledních šest měsíců se z pohledu odborníků na fúze a akvizice ve střední Evropě vyznačovalo nečinností a stagnací, objevují se dnes již náznaky toho, že pozornost už se nesoustředí jen na běžnou správu portfolia, ale zájem začíná být i o vyhledávání nových investic a o jejich analýzy, což jsou první známky pozvolného oživování trhu. 

^REKLAMA

Průzkum dále ukázal, že investoři soukromého kapitálu jsou ochotnější riskovat a 76 % se chystá zvýšit v dalším období své investice. V říjnu 2008 to bylo 66 %. Pro většinu subjektů z oblasti soukromého kapitálu bude ve zbývající části roku 2009 hlavním úkolem hledání „pokladů“, jejichž cena vlivem krize výrazně poklesla.

I přes tato příznivá zjištění očekává více než polovina respondentů (51 %) v příštím období další zhoršení ekonomické situace, zatímco podle 43 % se podmínky nezmění. „Na první pohled to sice není nikterak pozitivní zjištění, ale rozhodně jde o významný posun oproti pesimistickému konci loňského roku, kdy celých 92 % účastníků průzkumu očekávalo zhoršení situace a ani jediný dotázaný nevěřil ve zlepšení,“ dodává Garret Byrne.Odborníci z finanční sféry ve střední Evropě kladou v současné době nejčastěji otázku, zda jsme již spadli na úplné dno. „To nám ukáže teprve čas. Důvěra investorů je stále velice nízká, a tak je ještě příliš brzo na to, abychom hovořili o oživení činností spojených s fúzemi a akvizicemi. Zjištění průzkumu však naznačují, že jsme dna už dosáhli a nejhorší máme za sebou,“ dodal Garret Byrne.

Nejdůležitější zjištění:

• Souhrnně svědčí odpovědi respondentů z dubna 2009 ve srovnání s říjnem 2008 o mnohem větším optimismu a index vzrostl o 30 bodů.
• Obavy o budoucnost ekonomického prostředí přetrvávají a 51% dotázaných očekává další zhoršení ekonomické situace.
• V příštím období rozdělí respondenti svůj čas přibližně stejně mezi správu stávajících portfolií a nové investiční aktivity.
• Očekávání týkající se návratnosti investic jsou nadějnější a podíl účastníků průzkumu, kteří věří ve zlepšení, se v dubnu 2009 zvýšil z rekordně nízkých 5% v říjnu 2008 na 19%.

Informace o indexu společnosti Deloitte týkajícím se důvěry soukromého kapitálu

^REKLAMA

Index důvěry vychází z odpovědí na prvních sedm otázek našeho průzkumu, který sestává celkem z deseti dotazů. Odpovědi na ně poskytli odborníci z oblasti soukromého kapitálu se zaměřením na střední Evropu. Za každé období počítáme průměr podílu kladných odpovědí na celkových kladných i záporných reakcích. Tento průměr je poté porovnán s výchozím obdobím, kterým je v našem případě jaro 2003.