Kupujete chatu? Pozor na záplavové oblasti, mohou překvapit vysokými pojistkami

Podle loňského průzkumu společnosti RE/MAX Europe vlastní chatu nebo chalupu k odpočinku každý pátý Čech. Což je pátý nejvyšší počet v Evropě. Chalupařina má u nás silnou tradici a malá roubenka na kraji lesa je snem drtivé většiny obyvatel, s čímž souvisí raketový vzestup poptávky po těchto víkendových druzích stavení. Zejména v posledních pěti letech. Kromě relaxace mnohdy slouží jako levnější alternativa pro bydlení, roste totiž počet zájemců, kteří se po prázdninových sídlech poohlížejí proto, že dům či byt je pro ně nedostupný. I v případě chaty nebo chalupy se totiž často jedná o celoročně obyvatelnou nemovitost, kterou je možné financovat hypotékou. Tak jak tak ale platí, že pokud je objekt v záplavové oblasti, může se jeho koupě zkomplikovat a také prodražit. Nejvíce vás překvapí náklad na pojištění, v některých případech dokonce nemožnost stavbu pojistit.
Zjistíte to na pár kliků
Pokud jste si už našli svou vysněnou oázu klidu, vyplatí se obětovat pár minut času a prověřit si, jaká je v jejím okolí pravděpodobnost záplav. Dvojnásob to platí pro objekty, které jsou cenově výhodné oproti jiným v regionu. Je tedy potřeba soustředit se na tzv. záplavová území či oblasti. Jedná se o místa, která jsou během přirozené povodně zatopena vodou. Informace můžete dohledat na volně dostupných online mapách, je však dobré vybírat ty, které nabízí aktualizované a ověřené informace. Odborníci doporučují spolehnout se na Centrální datový sklad ČHMÚ a jeho mapu. „Jako nejlepší zdroj bych doporučil takzvanou CDS mapu, která pro širokou veřejnost zpřístupňuje data centrálního datového skladu, a to formou map povodňového nebezpečí, povodňového ohrožení a povodňového rizika,“ vysvětluje Tomáš Hrdinka z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, který se zabývá hydrologií povrchových vod.
„V rámci mapy povodňového nebezpečí je možné zjistit údaje jako jsou rozliv povodně, hloubka zátopy či rychlost proudění vody, přičemž všechny údaje jsou modelovány pro pěti, dvaceti, stoleté a dokonce i pětisetleté průtoky, označované jako Q5 až Q500. Mapy povodňového ohrožení nám zase říkají, že čím menší povodeň (např. Q5) zasáhne zvolenou nemovitost, tím je obecně vyšší její ohrožení povodní (viz obr. 1 a 2 – poznámka redakce). Mapy povodňového rizika pak zobrazují citlivé objekty v zátopové oblasti a zranitelnost území či infrastruktur vůči povodni. Význam těchto map spočívá především v posouzení vhodnosti současného a hlavně budoucího využití ploch a při územním plánování,“ doplňuje Hrdinka. Informace lze rovněž v některých případech dohledat přímo na webu obce, na jejímž území se uvažovaná stavba nachází, či v jejím veřejném mapovém portálu. „Obce si nechávají zpracovávat pasporty pro různé účely, a veřejné mapové portály často doplňují o další informace a metadata. Součástí bývají i digitální povodňové plány a záznamy záplavových území. Například veřejný mapový portál obce Tasovice nabízí občanům i potenciálním investorům možnost podívat se na aktivní záplavovou zónu a stoletou vodu,“ zmiňuje Drahomíra Zedníčková ze společnosti TopGis, která se zaměřuje na oblast geodézie, mapování a webových mapových služeb.
Co říká mapa
Ať už použijete jakýkoliv ze zmíněných zdrojů, navede vás ke zmapování území, na němž zvažujete nemovitost koupit. Pokud si zvolíte mapu CDS, stačí na hlavní stránce rozkliknout odkaz „Mapy“. Zobrazí se mapa celé České republiky, v níž jsou modře vyobrazené úseky vodních toků s významnějším povodňovým rizikem. Můžete jít však ještě hlouběji, a to kliknutím na konkrétní úsek. Otevře se vlastní „projekt“, k němuž se už vztahují zmíněné mapy vyobrazující rizika a nebezpečí. Vybraný druh mapy zvolíte rozkliknutím ikony „Mapové projekty“ v levém horním rohu. Pro stoprocentní ověření aktuálních informací o pozemku a stavbě je však dobré prvotní náhled do interaktivní mapy doplnit ještě o konzultaci s pojišťovnou.
„Nejedná se o oficiální datové podklady, podle kterých se určuje výše pojistky pro vybranou nemovitost. Ty nejpřesnější mapy mají k dispozici vodoprávní úřady. Nicméně pokud bych chtěl vědět, jestli budu pojištěn a za kolik, určitě je nejlepší obrátit se přímo na pojišťovnu, která si přesné údaje vyžádá, nebo je má k dispozici a sdělí, zda se stavba vyskytujete v rizikové oblasti,“ doplňuje Hrdinka.
Obrázek 1 a 2: Mapa povodňového ohrožení a vysvětlivky

 
Zdroj: https://bares.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=442086
Jak hodnotí pojišťovny
Zjištěné informace pak velmi úzce souvisí s pojistkou stavby, která je nasnadě, vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně vysokou investici. Pojišťovny samozřejmě zajímá, jak moc je nemovitost ohrožená velkou vodou, a stavby v některých zónách už pojišťovat vůbec nechtějí. Konkrétní podmínky se nejčastěji odvíjí od povodňové mapy České asociace pojišťoven, která kalkuluje se 4 zónami, podle stupně nebezpečí, respektive hrozícího rizika. V nejrizikovější, 4. zóně, jsou většinou objekty nepojistitelné. U nejnižší zóny je riziko zanedbatelné, tudíž většinou nemá vliv na pojistku. U zón 2 a 3 lze předpokládat navýšení pojistného o rizikový příplatek. Mapa je dostupná všem zdarma, kdokoliv si tak může pro účely pojištění nemovitosti snadno vyhodnotit nebezpečí výskytu povodní v konkrétní lokalitě na celém území České republiky.
„I když by si klient toto neověřil, nebo si nebyl jistý, používáme ještě vlastní online nástroj, který na základě jakékoliv adresy nebo parcely v Česku okamžitě ověří povodňovou zónu. Zákazník toto ověření při sjednání ani nepozná, jde o proces v řádu desetin sekundy. Nemusí rozhodně nic dokládat nebo si připravovat, vše běží online a bez starostí,“ říká Michal Kozub z produktového managementu Direct pojišťovny.
Nejde jen o stupeň rizika
Pokud jste zjistili a prověřili, jak velkým rizikem poškození vodou vaše vysněná chata či chalupa disponuje, máte vyhráno a na první pohled už vás nemůže nic překvapit. Nicméně posledním krokem v celém tomto procesu by mělo být pečlivé prostudování pojistné smlouvy. Může se totiž stát, že si sice nemovitost pojistíte, ale v případě velké vody peníze nedostanete. „Pojišťovny docela běžně rozlišují mezi povodní a záplavou. Povodní se myslí případ, kdy území zaplaví voda, která se vylila z řek, přehrad a rybníků. Záplavou zase případ, kdy území zaplaví voda jiným způsobem než při povodni, tedy například dešťovými srážkami. Nejčastěji to bývá voda z polí, která při prudkých deštích nevsákne a steče po povrchu,“ zdůrazňuje Kozub. Proto se vyplatí si ověřit, že vaše pojistka se týká obou těchto případů.