Lidé se inspirují výzdobou na sociálních sítích, nad důsledky však nepřemýšlejí

Teplo domova podpořené příjemným pocitem z plamene svíčky – to je rituál, který si podle průzkumu ČP dopřává během adventu a o Vánocích 69 % Čechů. Dalších 6 % dotázaných zapaluje svíčky pouze v průběhu adventu, tedy na adventním věnci, jen na Vánoce si potom zapálenou svíčku dopřeje 14 % Čechů.

Ne každá manipulace s ohněm se ale obejde bez následků. „Z každoročních hlášení klientů víme, že oheň může v interiéru bytu či domu způsobit vážné potíže. Rozšíření ohně v domácnosti nám během prosince každoročně hlásí kolem 150 lidí. Jde spíše o škody v řádech tisíců či desítek tisíců korun, výjimkou nejsou však ani rozsáhlejší požáry, které zničí celé byty a domy,“ popisuje Renata Kosová, ředitelka Útvaru likvidace pojistných událostí z majetkového pojištění ČP.

Požáry ze svíček

O tom, že zejména pálení svíček může přinést celou řadu dramatických okamžiků, se přesvědčilo na vlastní kůži 16 % oslovených respondentů. Nejvíce takových karambolů přiznávají lidé během Štědrého dne. „Zcela novým fenoménem se stávají sociální sítě. Již jsme se během letošního adventu setkali s případy, kdy lidé při hlášení pojistné události zmiňují, že jim shořela výzdoba, kterou si vyráběli podle návodu z internetu,“ upozorňuje Renata Kosová. Takových inspirací mezi sebou uživatelé, například na Facebooku, sdílejí velké množství. Nedomýšlejí však důsledky. Příkladem může být návod na výrobu podstavce pod čajovou svíčku z papírového ubrousku!

Oheň bez dozoru

^REKLAMA

Vánoce jsou obdobím zvýšeného zapalování svíček, františků či častějšího využívání kuchyně. Přináší tak celou řadu okamžiků, kdy oheň zůstává v místnosti zcela bez dozoru. Z průzkumu ČP vyplynulo, že plamen nechává bez kontroly hořet 18 % všech respondentů. Konkrétně svíčky takto ponechávají svému osudu zejména lidé mladší, do 44 let věku. V drtivé většině případů (93 %) jde o ženy, které svíčky obecně zapalují častěji.

 Doporučení pojišťovny zní jednoznačně – otevřený oheň bez dozoru zůstat nesmí! „V případě vzniku požáru pojišťovna zjišťuje, jak k němu došlo. Jestliže se ukáže, že oheň v podobě svíčky nebo třeba vonné tyčinky zůstal bez dozoru, může být podle závažnosti situace kráceno pojistné plnění. Jde totiž o rizikové chování, které rozhodně nepřispívá k zabránění vzniku škody,“ vysvětluje praxi Renata Kosová.

 Požár se musí hlásit

Lidé nejčastěji v průzkumu uváděli, že když už jim oheň v domácnosti vznikl, bylo to na vánočním stromku, častým zdrojem požárů jsou pak také adventní věnce. Oheň většinou poničí ubrusy, nábytek, záclony, koberce či části kuchyní.

^REKLAMA

Alarmujícím zjištěním je, že pouze 23 % oslovených ví o povinnosti jakýkoliv požár nahlásit. „Podle zákona o požární ochraně mají lidé povinnost nahlásit hasičskému záchrannému sboru jakýkoliv požár, včetně těch zvládnutých svépomocí,“ upozorňuje Renata Kosová. Doporučuje proto po každém uhašeném požáru – byť sebemenším – zavolat na linku 150 a s dispečerem probrat detaily události. Na jeho uvážení pak je, zda na místo vyšle zásahové vozidlo. Porušení povinnosti nahlásit požár může být dle zákona sankcionováno u fyzických osob pokutou až do výše 20 000 Kč.

Typické pojistné události o vánočních svátcích podle ČP:

–       Požáry adventních věnců a předmětů v jejich okolí (včetně např. prohořelého piana)

–       Shoření vánočních stromků od klasických svíček

^REKLAMA

–       Přetečené vany s živým kaprem a následný průsak vody do sousedních bytů

–       Škody způsobené zábavní pyrotechnikou (rozbité okenní tabule, požáry na balkonech, úrazy)

–       Usnutí s cigaretou v posteli

–       Požáry způsobené činností v kuchyni (pečení cukroví apod.)

–       Zranění způsobená manipulací s elektronikou (elektrické svíčky apod.)