26. 11. 2020
Mazlíček v bytě je v Česku norma. Jejich majitelé najdou bydlení stejně rychle jako ostatní
Češi jsou milovníky domácích mazlíčků. Se zvířetem žije takřka 60 % českých domácností a jejich počet setrvale stoupá. Výrazně tomu napomohl i letošní rok a domácí karantény, které přinesly zvýšený zájem o psy a kočky. Vyplývá to mimo jiné z údajů realitního portálu Bezrealitky. Ten zaznamenal zvýšený počet lidí, kteří nyní hledají nájemní bydlení s domácím mazlíčkem. Z dat zároveň vyplývá, že majitelé mazlíčků najdou bydlení stejně rychle, jako lidé bez zvířat.
Portál při analýze vycházel ze své databáze desítek tisíc anonymizovaných údajů v osobnostních profilech zájemců o pronájem. Do těch mohou zadávat kompletní informace o sobě a své domácnosti včetně informace o „spolubydlení“ se psem nebo kočkou. Počet těch, kteří právě tuto informaci do profilu zadali, stoupl od července přibližně o dvě pětiny. Měsíčně se jedná o zhruba tisícovku domácností. Nejvíce se to projevilo ve velkých městech – tedy Praze a Brně – jejichž obyvatelé byli zasažení lockdownem nejvíce.
Vlastnictví psa nebo kočky přitom zájemce o bydlení nijak neomezuje. Podle portálu Bezrealitky mají lidé, kteří informaci o zvířeti uvedou do svého profilu, totožné šance jako zájemci bez domácích mazlíčků. Na nájmu se v 50 % případů domluví už za dva týdny od prvního kontaktu s majitelem, déle než 3 měsíce hledá nový nájem jen procento zájemců. Což je standardní pro celý trh.
„Možnost domluvit se napřímo s majitelem domu nebo bytu výrazně zvyšuje šance, že nebude mít se zvířetem sebemenší problém. Majitelé jsou také často pejskaři nebo vlastníci koček, takže popovídat si při domlouvání nájmu o domácích mazlíčcích může naopak zvýšit vzájemnou důvěru,“ zmiňuje Hendrik Meyer, CEO Bezrealitky. „Dokonce mám od jednoho klienta informaci, že byt získal právě kvůli tomu, aby mohl s majitelem společně venčit a pejsci nebyli tak sami. V tomto přístupu jsou myslím Češi světovým unikátem.“
Nový občanský zákoník nájemce k držení domácích mazlíčků opravňuje a majitelům neumožňuje jejich držení zakázat. Nájemci však musí být ohleduplní a chovat zvíře mohou pouze tehdy, pokud nepůsobí pronajímateli nebo ostatním obyvatelům domu nepřiměřené obtíže.
„Je však jasné, že třeba při pronájmu v zastoupení mohou majitelé chtít vyřadit všechny majitele domácích zvířat. I z toho důvodu preferujeme zmiňovaný přímý kontakt s majitelem a možnost o mazlíčcích dopředu informovat v rámci uživatelského účtu,“ zakončuje Meyer. „Šance domluvy je tak výrazně vyšší.“