Množství dluhů kvůli pandemii vzrostlo až o polovinu. Jakými způsoby se vrácení peněz domoci?

Aktuální koronavirová krize znamená finanční problémy pro řadu lidí i firem, což se projevuje například na nesplacených fakturách a častějším vymáhání dluhů. Tento trend potvrzují i odborníci z řad právníků, a to prakticky od dubna loňského roku. „Pozorujeme rapidní růst agendy vymáhání pohledávek. Podle našich interních dat se při porovnání let 2019 a 2020, kdy pandemie začala, jedná o padesátiprocentní nárůst,“ řekl Daniel Macek z advokátní kanceláře MACEK.LEGAL.
Nesplacené faktury přitom trápí podnikatele napříč sektory, zejména pak ty, jejichž odvětví bylo vládními opatřeními zasaženo nejvíce – od gastronomie přes ubytovací služby až po eventové agentury a na ně napojené sektory. Podle Macka se však lze setkat také s tím, že se společnosti bojí, že jim jejich obchodní partneři nezaplatí. Pro jistotu tak peníze kvůli cash-flow sami nechávají na svém účtu a faktury platí opožděně. Tím se vytváří začarovaný kruh.
Tři způsoby vymáhání dluhu
Nejčastějším dilema při vymáhání dluhů je otázka, zda postupovat soudní cestou nebo vše vyřešit mimosoudně. Právě druhý způsob, kdy se obě strany bez soudních sporů dohodnou například na sjednání splátkového kalendáře, je podle odborníků nejlepší a nejrychlejší. „To ale v řadě případů není možné, proto je nejlepším legálním způsobem řešením vymáhání dlužné částky soudní cestou,“ řekl advokát Macek.
Částečně i proto je nejčastějším způsobem vymáhání dluhu prostřednictvím advokátní kanceláře. Pokud dlužník odmítá uhradit dlužnou částku nebo je nekontaktní, je vhodné před uplatněním pohledávky u soudu zaslat dlužníkovi předžalobní výzvu, která v případě úspěchu u soudu opravňuje k tomu, požadovat po dlužníkovi také úhradu nákladů právního zastoupení spojených se soudním řízením.
„Předžalobní výzva, zvlášť pokud je sepsaná advokátem, má dle našich zkušeností ve většině případů na dlužníka psychologický efekt, kdy si uvědomí, že věřitel je připraven pohledávku vymáhat u soudu,“ doplnil Macek. Tímto postupem je často možné dosáhnout mimosoudního vyrovnání. Pokud se tak ale nestane, přichází na řadu podání žaloby. Poté se již dluh vymáhá soudní cestou.
Kromě dvou výše uvedených způsobů pak existuje i varianta, kdy věřitel svoji pohledávku prodá. Děje se tak zpravidla v případech, kdy nechce dluh vymáhat sám. Pokud k transakci dojde ještě před zahájením soudu, má pohledávka nižší cenu, než je její hodnota. Při existence pravomocného rozhodnutí soudu o povinnosti dluh zaplatit naopak její hodnota stoupá. „Dle našich zkušeností existuje množství subjektů, které pohledávky takto vykupují, většina z nich funguje tím způsobem, že za pohledávku věřiteli zaplatí až ve chvíli, kdy dlužnou částku vymůžou,“ uvedl Macek.
Pravidlo ‚Kdo dřív přijde‘ platí i u pohledávek
Aby problémy se vzniklým dluhem nemusely v krajních případech končit až soudními spory či exekucí, je dobré si o druhé straně ještě před uzavřením smlouvy či pouhým poskytnutím zápůjčky zjistit, zda neměla problémy již v minulosti. Náhled do centrálního registru exekucí může totiž ukázat, že potenciální obchodní partner má již řadu dluhů. V horším případě to může vyplynout až například před podáním žaloby k soudu. Zároveň s tím se často ukáže, že pohledávka je v podstatě nevymahatelná, protože dlužník má obrovské dluhy. „Dojde-li osud pohledávky do exekuce, tak zde platí takzvané, kdo dřív přijde, ten dřív mele, pohledávky se v exekuci uspokojují dle pořadí. Je tedy důležité pohledávku u soudu uplatnit co nejdříve,“ uzavřel Daniel Macek.