Návrh nového územního plánu pro Brno je již dostupný veřejnosti. Budou k němu tisíce námitek a připomínek

Odbor územního plánování a rozvoje MMB (OÚPR) 24. března zveřejnil návrh dlouho očekávaného nového územního plánu města Brna. Jeho veřejné projednávání bylo stanoveno na 6. května, kvůli omezením plynoucím z nouzového stavu v době pandemie koronaviru se však město rozhodlo jednání posunout až na červen.
„S ohledem na stále se měnící mimořádná opatření a z důvodu čitelnosti postupu pro veřejnost a vedení městských částí stanovilo vedení města nový termín veřejného projednání na 22. a 23. června 2020. Snahou je zajistit veřejné projednání nového územního plánu v dostatečném odstupu po odvolání mimořádných opatření. Konkrétní podobu průběhu projednání řešíme s Jihomoravským krajem jako nadřízeným orgánem a Ministerstvem pro místní rozvoj ČR,“ říká radní města Brna pro územní plánování Filip Chvátal.
Závod s časem
Nový územní plán (ÚP) by měl být kvůli vypršení platnosti stávajícího územního plánu vydán do 31. prosince 2022. Vzhledem k tomu, že se očekává značné množství připomínek a námitek zejména ze strany vlastníků pozemků, panují obavy, zda bude nový územní plán schválen včas.
„Konec roku 2022, kdy přestane platit současný územní plán, visí nad Brnem jako jakýsi Damoklův meč. Pokud se nový územní plán schválí až v průběhu roku 2023, a vznikne tak třeba jen na krátko právní vakuum, kdy nebude platit územní plán žádný, může to na tváři Brna způsobit nezhojitelné šrámy,“ komentuje situaci Tomáš Kalábz developerské firmy Kaláb.
Očekávány jsou tisíce připomínek a námitek
Město samotné i Kancelář architekta města Brna (KAM), však ubezpečují, že pro včasné schválení nového ÚP vyvinou maximální možné úsilí.
„Postupujeme podle schváleného harmonogramu, a to i přesto, že jsme museli posunout termín veřejného projednání kvůli vyhlášenému nouzovému stavu. Návrh nového územního plánu jsme dokonce stihli zveřejnit dříve, než byl původně avizovaný termín. Jak KAM, tak OÚPR jako pořizovatel, děláme maximum, aby se vydání nového plánu stihlo, je to priorita. Teď jsme aktuálně ve fázi projednávání, a ta bude trvat ještě dva roky. Brno je velké město, fáze projednávání návrhu je velmi náročná část, vstupuje do ní celá řada aktérů a ti mohou mít mnohdy protichůdné zájmy,“ říká Michal Sedláček, ředitel Kanceláře architekta města Brna.
Co se týče zmiňovaných předpokladů odborníků ohledně velkého množství připomínek k novému ÚP, město Brno i KAM věří, že je úspěšně vyřeší. Podle odhadů Kanceláře architekta města Brna se může nakonec sejít více než tři tisíce námitek a připomínek.
„S velkým množstvím připomínek a námitek přirozeně počítáme. Podobně jako se odbor územního plánování vypořádal nakonec úspěšně s obrovskou zátěží, která na odbor přešla s povinností vydávání závazných stanovisek, tak stejně se budeme muset vypořádat s velkým množstvím připomínek. Pokud to bude situace vyžadovat, jsou pracovníci OÚPR připraveni pracovat o svátcích, víkendech i přesčas, aby úprava termínu veřejného projednání na pozdější období neovlivnila termín konání opakovaného veřejného projednání v roce 2021 a vydání nového územního plánu,“ ujišťuje Chvátal a dodává:
„Nový územní plán nabídne více ploch pro bydlení i pracovní příležitosti. Řeší nejen přestavbu brownfieldů, aby město mohlo rozvíjet svůj potenciál i uvnitř a bylo kompaktní, ale také posílení koncepční výstavby v širším centru Brna. Jsem velmi rád, že se nám daří stíhat plánovaný časový harmonogram, ačkoli tomu mnozí nevěřili. Věřím, že pokud půjde vše podle plánu, stihne se nový územní plán dokončit včas.“
Možný problém v pásmu povodňového rizika
Na některé možné problémy spojené s novým územním plánem pak upozorňuje developer Tomáš Beneš ze stavební firmy BEMETT. „Velice kvituji, že práci na novém územním plánu převzal KAM a jsem potěšen z interpretace návrhu ve spolupráci s městem. Na druhou stranu budou dle mého vznikat různé rozdíly mezi aktuálním a novým ÚP, jelikož rozsah výšky stavby je nově dán podle stupňů V1-6, nikoliv samotným indexem podlažní plochy, jako je tomu dnes. To bylo u staveb dosti omezující, a také to může krátit práva majitelů, čehož se budou snažit vyvarovat podáním připomínek. Věřím však, že se jim KAM a město bude snažit vyhovět, aby se na ‚krácení práv‘ nepodařilo nový návrh zneplatnit a pozdržet,“ uvádí Tomáš Beneš.
„Nejzásadnější problém pak vidím v pásmech povodňových rizik povodí Dunaje, které budou Brno – nejvíce jeho jižní část – brzdit i po vzniku nového ÚP, pokud nepřijde radikální změna,“ uzavírá.