Povinnost instalovat dálkově odečitatelná měřidla nastane nejdříve od příštího roku

Způsob rozúčtování v českých domácnostech by se měl zanedlouho změnit. Pomoci tomu má novela zákona o hospodaření energií, kterou by se měla ještě do konce volebního období zabývat poslanecká sněmovna. Podle novely by všechny nově instalované měřiče tepla a chladu, vodoměry na teplou vodu a indikátory na radiátorech měly mít funkci dálkového odečtu.
„Všechno nasvědčuje tomu, že novela zákona začne platit nejdříve od 1. ledna 2022. Záležet bude zejména na tom, zda ji do konce tohoto volebního období schválí poslanci. V minulosti se přitom opakovaně objevovaly nesprávné informace, že funkci dálkového odečtu musí mít všechna nová měřidla instalovaná od loňského října. Desítky SVJ či bytových družstev v poslední době vyměnily například vodoměry či jiná měřidla za ty dálkově odečitatelná, aniž by to nařizovala jakákoliv legislativa. Ve skutečnosti se však změny projeví nejdříve od příštího roku,“ řekl Petr Holyszewski, vedoucí technického oddělení ze společnosti Enbra, která se zabývá problematikou rozúčtování a dálkových odečtů. Novela zákona o hospodaření energií počítá také s tím, že by od 1. ledna 2027 měly mít funkci dálkového odečtu všechny přístroje, nejen ty nově instalované.
Povinnost instalace nových měřidel s dálkovým odečtem vychází z evropské směrnice o energetické účinnosti. Ta přitom hovoří i o další změně, která se spotřebitelů v budoucnu dotkne. Oproti současnosti by totiž měli dostávat informace o vlastní spotřebě nikoliv jednou ročně jako doposud, ale pravidelně každý měsíc. O této změně ovšem hovoří novely jiného zákona a vyhlášky, které mají teprve zamířit do prvního čtení v parlamentu. Ačkoliv je tedy v paragrafech uvedeno, že dodávání informací o spotřebě na měsíční bázi má platit už od začátku příštího roku, vzhledem k volbám je podle Holyszewského prakticky nemožné legislativní schvalovací proces stihnout.
Posun k odečtům pomocí internetu věcí
Podle vedoucího technického oddělení společnosti Enbra je tak velmi pravděpodobné, že odborné firmy v příštím roce sice budou muset montovat zařízení s dálkovým odečtem, nebudou je ale zatím muset využívat k častějším odečtům a informacím o spotřebě. „Možná ještě důležitější je skutečnost, že z kapacitních a technických důvodů je aktuálně téměř nereálné, aby většina odborných společností od začátku příštího roku splnila povinnost poskytování měsíčních údajů o spotřebách. Současné kapacity jsou dimenzovány tak, že většinu objektů zvládnou odečíst za dva až dva a půl měsíce,“ uvedl Petr Holyszewski s tím, že se tak dosud dělo vždy jednou za rok. Poté lidé vždy obdrželi vyúčtování.
Do budoucna se tak u odborných firem bude muset výrazně proměnit způsob odečtů. Aktuálně velmi časté pochůzkové odečty již nebudou stačit. „Čím dál častější bude on-line odečet měřidel a indikátorů bez nutnosti vstupu do objektů, kdy data z měřičů a indikátorů budou zpravidla prostřednictvím internetu věcí přenášena přímo na server rozúčtovací společnosti a přes webové rozhraní zpřístupněna uživatelům bytů. Pokud budou firmy odečty zpracovávat na měsíční bázi, a to kontinuálně po celý rok, musí celý systém výrazně zrychlit. Toto je jedno z logických řešení,“ doplnil Petr Holyszewski. Bude proto nutné vybudovat poměrně velkou infrastrukturu, na měsíční bázi se totiž bude odečítat více než 5 milionů přístrojů.
Plošné zavádění dálkových odečtů zatím brzdí i nedostatek čipů. Moderní měřiče tak aktuálně spíše zdražují a jejich dodací lhůty se prodlužují. Podle vedoucího technického oddělení společnosti Enbra lze podobný vývoj očekávat ještě minimálně do poloviny příštího roku. Velkou otázkou zároveň zůstává, jak velkou měrou může postupný přechod na plošné dálkové odečty přispět k dalším energetickým úsporám. Vliv zřejmě nebude příliš značný. „Díky implementaci směrnice o energetické účinnosti dojde k úsporám v rámci zhruba tří procent. Víc se asi nepodaří dosáhnout, vše bude mít navíc značné finanční náklady,“ sdělil Petr Holyszewski.
Podle něj je jedním z důvodů zavedení mnohem zásadnějších změn z minulosti. „Jednalo se zejména o vylepšení tepelně-technických vlastností objektů v posledních 20 letech, ať už prostřednictvím zateplení obálky budov nebo využíváním modernějších oken či dveří. Obrovský vliv mělo i používání termostatických hlavic, díky nim klesla spotřeba prakticky ze dne na den o 23 procent. Zavedení dálkových odečtů a častější informování spotřebitelů v porovnání s těmito již realizovanými opatřeními tak výrazný vliv na úspory zřejmě mít nebude,“ uzavřel Petr Holyszewski.