Praha našla cestu k uhlíkové neutralitě. Schválený klimatický plán předpokládá o 45 % méně emisí už v roce 2030

Strategický dokument vznikal déle než rok v rámci několika pracovních skupin pod záštitou náměstka primátora hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí Petra Hlubučka (STAN).  „Aby Praha zůstala dobrým místem pro život všech Pražanů, a zároveň byla atraktivním místem pro business a investory, musíme zlepšit náš přístup k ochraně klimatu a životního prostředí v Praze. Klimatický plán navrhuje způsoby, jak přístup města změnit ve čtyřech klíčových oblastech, které mají dopad na čistotu životního prostředí v Praze, ale i na kvalitu života jejích obyvatel a podmínek pro rozvoj podnikání,“ říká Petr Hlubuček (STAN) „Nyní jsou navíc i vhodné podmínky z hlediska financování těchto, často velmi nákladných, projektů. Počítáme, že se hlavní město masivně zapojí do dotačních programů na národní i evropské úrovni. Otevírá se nám přiležitost, která se nebude opakovat, získat miliardy korun pro investice do výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, ekologizace zdrojů tepla pro Prahu, rozvoje elektromobility, nebo adaptace města na dopady změny klimatu, jako je horko a sucho,“ vysvětluje hlavní myšlenku za vznikem Klimatického plánu náměstek.
„Jedním ze zásadních nedostatků, který Praze brání účinně snižovat množství produkovaných emisí na jejím území, je nedostatečné vytváření příležitostí pro zapojení samotných občanů. I toto má Klimatický plán ambici změnit“, dodává Hlubuček.
Praha už v červenci 2019 přijala Klimatický závazek pro rok 2030, ve kterém se zavázala k takové politice ochrany životního prostředí, která povede k co nejrychlejšímu snižování uhlíkové stopy města. Tento závazek dopodrobna rozpracovala Komise Rady hl. m. Prahy pro udržitelnou energii a klima Klimatický plán je výsledkem její roční práce a do značné míry navazuje na už dříve schválené strategie, zejména v oblastech udržitelné mobility a adaptačních opatření.
V oblasti udržitelné energetiky a budov si Praha klade mj. za cíl snížení spotřeby tepla a plynu o 15 %, či až 60% snížení emisí CO₂ u dodávek elektřiny a tepla. Preferována bude především výroba energie z obnovitelných zdrojů na území města. Až 23 tisíc budov bude osazeno solárními a kogeneračními zdroji elektřiny. Prostředkem k tomu má být, mimo jiné, založení Pražského společenství pro obnovitelnou energii, které má sloužit jako organizace s otevřeným členstvím pro všechny obyvatele i podnikatele a firmy působící v Praze, kteří chtějí na svých, či veřejných objektech instalovat obnovitelné zdroje energie. Dané společenství bude sloužit jako platforma pro instalace výroben obnovitelné energie, předávání vyrobené čisté energie mezi jednotlivými členy a případně i koordinovat energeticky úsporné projekty u daných objektů. Dále je v plánu komplexně rozvinout systém energetického managementu města, který bude jasně prioritizovat vhodné energeticky úsporné projekty, vyhodnocovat provedená opatření, a i kalkulovat uhlíkový rozpočet města mapující plnění stanoveného klimatického cíle.
Přechod na udržitelnou mobilitu chce Praha podpořit výstavbou sítě dobíjecích stanic pro elektromobily, která bude čítat na 10 tisíc jednotek. To by společně s dalšími opatřeními mělo vést ke snížení spotřeby fosilních paliv o 18 % do roku 2030, což je naprosto klíčovým předpokladem pro snižování emisí oxidu uhličitého i dalších životnímu prostředí škodících zplodin vznikajících v dopravě. Potenciál růstu vidí plán ve veřejné dopravě, kde za klíčové projekty považuje modernizaci a automatizaci linky metra C i dalších tramvajových, autobusových a železničních tras. Odhad je, že by pražská MHD mohla v roce 2030 přepravit o dalších 150 milionů cestujících více než dnes. V souladu s Klimatickým závazkem je i další rozšiřování zón placeného stání a zvolení vhodného modelu zpoplatnění vjezdu neekologických vozů do oblasti historického centra Prahy a jeho širšího okolí.
Z hlediska cirkulární ekonomiky je hlavním cílem předcházet vzniku odpadu a měnit odpady na zdroje. Jedním z nejambicióznějších záměrů výstavba první bioplynové stanice ve vlastnictví města, která by zpracovávala gastroodpad z restaurací i domácností a mohla Prahu zásobit až 3 miliony metrů krychlových biometanu pro využití ve vozech městských organizací jako je Dopravní podnik hl. m. Prahy nebo Pražské služby. Vedení města chce nadále zvyšovat motivaci občanů k třídění odpadů. Zajistí pohodlnější podmínky pro třídění zavedením kontejnerů pro společné třídění plastů, kovů a nápojových kartonů, umísťováním třídících nádob do domovních dvorů a výstavbou multikomoditní dotřiďovací linky. A to tak, aby v roce 2030 stoupl podíl vytříděného odpadu na 65 %.  Pozornost bude Praha věnovat i druhému životu nábytku, který zajišťují tzv. REUSE pointy nebo plánovaný online rozcestník. Tyto aktivity by měly být do budoucna zastřešeny jednotným koordinačním centrem s edukačním přesahem. Praha dále plánuje aplikovat prvky cirkulární ekonomiky napříč stavebním a potravinářským sektorem, k čemuž bude sloužit právě připravovaná Strategie pro přechod na cirkulární ekonomiku.
Konečně v oblasti adaptačních opatření má město již od roku 2017 schválenou Strategii Adaptace hl. m. Prahy na změnu klimatu, ze které vychází a na jejíž doposud realizované úspěšné projekty modré a zelené infrastruktury dále navazuje. V rámci současného Implementačního plánu počítá s vysazením až 1,5 milionu nových stromů napříč městem, výměnou řady asfaltových a betonových nepropustných ploch, i dalšími renovacemi a renaturalizacemi pražských parků a zelených prostranství. Pro lepší péči o zelenomodrou infrastrukturu města jsou připravovány závazné dokumenty Standardy hospodaření s dešťovou vodou a Standardy péče o uliční stromořadí.  Počítá se i s instalací pítek a mlžítek v ulicích, projekty vegetačních střech a jiné vertikální zeleně, s ozeleňováním pražských vnitrobloků, zakládáním a revitalizací vodních ploch a toků a dalšími opatřeními. Úspěšnost projektů je měřena řadou indikátorů, a každoročně vyjádřena v souhrnné infografice klimatického štítku města, tzv. Klimaskenu.