Průměrná částka dluhu z úvěrů na bydlení se v Praze přiblížila hranici 3 milionů korun

Průměrná částka dlouhodobého dluhu, tedy dluhu z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření, se ve všech krajích zvýšila meziročně o 6-8 %. Naopak počet lidí, kteří měli nějaký typ úvěru na bydlení, ve většině krajů meziročně klesl. Nejrychlejší pokles byl zaznamenán v Karlovarském kraji (-1,2 %) a na Vysočině (-0,8 %). Naopak ve Středočeském kraji se počet lidí s dlouhodobým dluhem zvedl o 0,8 % a v Plzeňském kraj o 0,1 %. „Středočeský kraj se v rámci České republiky vymyká především kvůli napjaté situaci na pražském trhu s nemovitostmi. Vysoké ceny pražských bytů vedou k odchodu části lidí za hranice hlavního města,“ říká Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací s tím, že rostoucí ceny nemovitostí napříč Českou republikou jsou také jedním z důvodů, proč si lidé půjčují na bydlení stále vyšší částky.
Zatímco počet lidí s dlouhodobým dluhem ve většině krajů meziročně klesl, počet lidí s úvěry na spotřebu naopak ve většině krajů vzrostl. Nejčastěji se nárůst počtu lidí s úvěry na spotřebu pohyboval okolo 2 %, v Jihomoravském kraji dosáhl 3 % a v Praze 2,8 %. Naopak na Karlovarsku se počet lidí s úvěrem na spotřebu snížil o 1,2 % a na Ústecku o 0,8 %.
Počet nesplácejících lidí klesá, průměrná nesplácená částka naopak roste
Počet lidí, kteří řádně nespláceli své úvěry na spotřebu, klesl meziročně ve všech krajích o pětinu až o čtvrtinu. V případě dluhů vázaných na bydlení se pokles lidí, kteří řádně nesplácí své závazky, snižoval o 17-24 %. V řadě krajů ale výrazně rostla průměrná nesplácená částka na jednoho klienta. Například v Jihomoravském a Karlovarském kraji se v případě dluhů určených na bydlení zvýšila průměrná nesplácená částka na jednoho klienta o 17 %. U dluhů určených primárně na spotřebu rostla průměrná nesplácená částka na Vysočině a v Plzeňském kraji o 11 % a v Olomouckém kraji o 10 %.
„Průměrná částka ohroženého dluhu na jednoho klienta souvisí především se zvyšujícími se částkami, které si lidé půjčují. Pokud se dostanou do tíživé finanční situace, ve které nejsou schopni uhradit pravidelné měsíční splátky, zbývá jim v průměru doplatit více než před několika lety, kdy si půjčovali nižší částky,“ říká Jiří Rajl s tím, že zatímco vyšší průměrné částky dluhu určeného na bydlení souvisí především s rostoucími cenami nemovitostí, rostoucí částky dluhu určeného na spotřebu pak souvisí s vyššími mzdami obyvatel a vyšším optimismem spotřebitelů ohledně jejich budoucí schopnosti splácet vyšší částky.