Směrnice o energetické účinnosti stále není zakotvena v legislativě. Instalace měřidel s dálkovými odečty zatím není povinná

Evropská směrnice o energetické účinnosti by měla do budoucna mimo jiné výrazně upravit způsob rozúčtování v českých domácnostech. Kromě povinnosti měření tepla a teplé vody by měla vést také k postupnému zavedení dálkových odečtů. Podle směrnice by tak všechny měřiče tepla a chladu, vodoměry na teplou vodu a indikátory na radiátorech nově instalované po 25. říjnu 2020 měly mít funkci dálkového odečtu. Od 1. ledna 2027 by pak tuto funkci měly mít všechny přístroje, nejen ty nově instalované.
Kromě této modernizace by měla směrnice upravit i četnost poskytnutí informací o spotřebě. Vyúčtování se aktuálně provádí jednou ročně, od 25. října 2020 by se u dálkově odečitatelných měřidel poskytovaly navíc i informace o spotřebě lidem dvakrát ročně. V případě vyžádání nebo poskytování v elektronické formě pak čtvrtletně. Další změna by pak měla nastat po 1. lednu 2022, od té doby budou mít koneční uživatelé k dispozici informace o spotřebě každý měsíc. To přinese právě nutnost zavedení dálkových způsobu odečtu.
 
Platnost směrnice zřejmě až v roce 2021
Přijetí směrnice do českého právního řádu mělo začít už v červnu letošního roku. Dosud se tak ale nestalo, ačkoliv směrnice pracuje u některých pravidel s datem neděle 25. října. „K implementaci zatím nedošlo. Transpozice směrnice do české legislativy měla být provedena do 25. října 2020. Nyní je ale jasné, že tento termín nebyl dodržen. Jako pravděpodobný termín implementace se uvádí pololetí roku 2021,“ řekl Petr Holyszewski, vedoucí technického oddělení ze společnosti ENBRA, která se zabývá problematikou rozúčtování a dálkových odečtů.
Převedení směrnice do českého právního řádu by mělo zčásti zastřešit Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo pro místní rozvoj. Změny by se tak měly dotknout tří současných zákonů a jedné vyhlášky. Podle Holyszewského je ale situace okolo implementace značně nepřehledná. „Informace, které máme, jsou často protichůdné. Zaznamenali jsme i zprávu, že k transponování do české legislativy dojde až ve druhé polovině roku 2021 či začátkem roku 2022. Důvodem je i skutečnost, že novelizované zákony musí projít oběma komorami parlamentu, což může celý proces dále brzdit,“ doplnil. Za zpožděnou transpozici směrnice přitom České republice hrozí i sankce.
Ještě před převedením směrnice do českého práva přitom měly legislativní orgány určit klíčové rozhodnutí – zda jsou technologie umožňující provádět odečet pochůzkovým způsobem, tedy nyní nejrozšířenější způsob odečtu, nebo z projíždějícího automobilu považovány za dálkový odečet. „Mělo se tak stát co nejdříve, v každém případě před 25. říjnem 2020. Vlastníci budov a poskytovatelé služeb, kteří připravují nová zařízení po tomto datu, bohužel nemají jasno v tom, jaké funkční požadavky přesně platí,“ upřesnil Holyszewski.
 
Povinnost řídit se novými pravidly nenastává
Dokud však nevstoupí v platnost novela zákona 406/2000 Sb., pak neplatí v ČR žádná povinnost instalovat dálkově odečitatelné měřiče tepla a chladu, vodoměry na teplou vodu a indikátory na radiátorech. Stejně tak vyúčtování bude zatím zpracováváno v ročním intervalu.
O této skutečnosti ovšem aktuálně řada aktérů netuší. Případně počítali s tím, že nová pravidla budou v říjnu automaticky zavedena. „Jedná se o nepravdy. V tuto chvíli není nutné se směrnici o energetické účinnosti podřizovat. Například SVJ, která aktuálně řeší výměnu přístrojů pro odečet, bych doporučil bych instalovat takové, které nebudou považovány za dálkově odečitatelné ve smyslu směrnice. Tím se majitelé objektů vyhnou ještě po nějakou dobu povinnosti poskytování častých informací o vyúčtování nebo spotřebě každý měsíc, což bude stát nemalé finanční prostředky,“ doplnil.
Zmíněné náklady budou podle něj odvozeny z nutnosti vybudování komplexního systému dálkových odečtů. „Po 1. lednu 2027 bude funkce dálkových automatických odečtů povinná pro všechna zařízení v Česku. Odhadem jich bude více než 5 milionů. Vybudování takto rozsáhlé odečtové sítě pro indikátory, vodoměry a měřiče tepla si vyžádá obrovské finanční náklady, které v důsledku budou muset zaplatit majitelé bytů,“ uzavřel Holyszewski.
Tisková zpráva ENBRA