V teoretické rovině by se mohlo jednat až o zhruba dvě stě miliard korun; dosažení takové úspory by ovšem vyžadovalo mnohdy neúnosné investice, a to jak z ekonomického, tak z technického hlediska. Reálné úspory tedy budou řádově menší, přesto pomůžou výrazně snížit celkovou energetickou náročnost českého hospodářství – cíl celé Evropské unie je omezení spotřeby až o 20 procent. Se snižováním spotřeby energie počítá připravovaná vyhláška o energetické náročnosti budov.
"V energetické účinnosti budov je velký potenciál pro opravdu významné energetické úspory na úrovni celé České republiky. Přitom stačí využít už stávajících technologií, aby jich bylo možné dosáhnout," říká ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek.
Nároky na energetickou účinnost nových budov by se měly zvyšovat postupně ve čtyřech krocích od roku 2013 až do roku 2021. "Státní správa půjde příkladem – všechny její nové budovy budou muset mít téměř nulovou spotřebu energií už v roce 2019," upozorňuje ministr Kocourek.
Evropská unie si stanovila za cíl snížit energetickou náročnost v členských zemích o 20 procent do roku 2020. EU proto představila Plán energetické účinnosti 2011, který popisuje cestu k nízkouhlíkové ekonomice. Úsporné budovy jsou jednou z jeho hlavních součástí.
"Ministerstvo průmyslu a obchodu úzce spolupracuje s veřejností i architekty nebo developery na vypracování standardů a informací pro zkvalitněni energetické účinnosti už stojících budov," říká ministr Kocourek.
REKLAMA
Podle Kocourka je zvyšování energetické účinnosti budov důležité i pro zajištění energetické bezpečnosti České republiky. Nabízí totiž velký potenciál pro úspory zejména v oblasti teplárenství, protože snižuje spotřebu energií nutných pro provoz systémů centrálního zásobování teplem.
Vstoupit do diskuze
0 komentářů