22. 08. 2019
Stavební firmy jsou se zaměstnanci v koncích, vozí je klidně přes půl zeměkoule
Praha, 22. srpna 2019 – České stavebnictví trpí nebývalým nedostatkem zaměstnanců. V době, kdy se nezaměstnanost drží na 2 %, řada firem marně shání lidi z Česka a musí se poohlížet v zahraničí. Vedle států východní Evropy tak výjimkou nejsou ani exotické destinace asijských států. Zahraniční dělník přitom firmy stojí mnohem více než ten český. I přesto se však jejich import stavebním firmám vyplatí. Tvrdí to Ondřej Wachal, ekonomicko-provozní ředitel VW WACHAL.
Přestože o zakázky na českém stavebním trhu není nouze, firmy je často musejí odmítat právě z důvodu nedostatku zaměstnanců. „Mohli bychom ročně realizovat klidně o tři zakázky více, projektů je k tomu na trhu dost. Není ale, kdo by to dělal,“ říká Ondřej Wachal. Zatím tak nepociťuje zpomalení trhu, které mnozí experti na letošek předpovídali. Po loňské materiálové krizi podle něj už také není ani památky.
Největším problémem tak zůstává, kde sehnat kvalitní pracovní sílu. „Zatím jsme se vždy snažili hledat v tuzemsku nebo na Slovensku, ale je to bez šance. Proto přivezeme zhruba desítku dělníků z Nepálu a Ukrajiny,“ popisuje Wachal a není sám. Daleký Nepál je podle něj volbou i proto, že například v Rumunsku a Bulharsku, odkud v minulosti firmy nejsnáze dělníky přiváděly, už volné kapacity rovněž nejsou. Nejvíce scházejí stavební dělníci, zedníci, ale i odborné pozice jako stavbyvedoucí.
Přestože je ekonomická situace v daných zemích horší než v Česku, dělníci odtamtud jsou mnohem dražší. „Zaměstnávání cizinců přináší firmám mnohá úskalí, od náročnějšího procesu náboru a výběru až po zvládání dodatečné administrativy v souvislosti s pracovním povolením či vízy. To vše znamená další náklady,“ popisuje Jitka Součková z personální agentury Grafton Recruitment. Podle zákona též firmy musejí zaměstnancům platit stejnou mzdu bez ohledu na státní příslušnost, neušetří tedy ani na jejich výplatách, jak si veřejnost často mylně myslí.
Největší komplikaci při zaměstnávání cizinců představuje pro firmy časová náročnost spojená s vyřizováním pracovních povolení a víz. „Přivézt dělníka z Ukrajiny trvá minimálně čtyři měsíce v případě zaměstnání na krátkodobé pracovní povolení (takzvané Schengenské vízum), zatímco vyřízení dlouhodobého pracovního povolení (zaměstnanecké karty) trvá minimálně sedm měsíců,“ říká Součková.
Po přivedení dělníků také firmy musejí dbát na jazykově-kulturní odlišnosti. „V prvních dnech počítáme s tím, že jim ukážeme, jak v Česku věci fungují. Postupem času jim budou pomáhat hlavně kolegové ze staveb,“ vysvětluje Ondřej Wachal. Co se týče dovedností, v Nepálu je podle něj díky historickému britskému vlivu možné najít řemeslníky podobných kvalit jako v Česku. I přesto je však zpočátku bude ze strany stavbyvedoucího potřeba více hlídat. Samotní dělníci si platově extrémně polepší, v Nepálu se měsíční plat nekvalifikovaného dělníka pohybuje kolem 6 tisíc korun.
Podle Českého statistického úřadu pochází nejvíce u nás zaměstnaných cizinců ze Slovenska, Ukrajiny, Vietnamu, Polska, Rumunska, Bulharska, Ruska, Německa a Maďarska a obsazují pestrou škálu pozic od dělnických profesí přes stavebnictví, maloobchod, sdílené podnikové služby až po vysoce kvalifikované pozice ve vývoji a výzkumu či v oboru informačních technologií. Data ČSÚ z konce roku 2017 ukazují 472 400 cizinců pracujících v ČR.
Tisková zpráva VW WACHAL