Střídavou péči v jednom bytě rodiče zatím nechtějí

Péče o nezletilé děti po rozvodu je jedním z nejcitlivějších témat konce manželství. Otázkou bývá, kdo z partnerů se o děti bude starat, i jak bude zabezpečena jejich podpora ze strany druhého z rodičů. Stále častěji se objevuje návrh na tzv. střídavou péči, která aktuálně funguje asi u 5 % dětí. „Střídavá péče s sebou nese nemalé náklady, a to nejen v podobě vybavení pokoje, oblečení a zajištění potřeb dítěte, ale i energie na zvládnutí jistě nelehké životní situace. Podle našeho průzkumu přitom ženy-matky na takový krok nebývají připravené a o střídavou péči by zájem měla jen třetina z nich, z toho pouze 15 % by o ni rozhodně mělo zájem,“ uvádí Pavlína Musilová, manažerka marketingu a PR finanční skupiny Wüstenrot. Rozhodně proti ní by na druhou stranu bylo 32 % matek. Z pohledu otců jde naopak o žádané řešení a uvítalo by ho až 70 % z nich. 
 
Bydlení dle představ. Ale koho?
Pokoj snů by chtělo každé dítě, to ve střídavé péči může mít dokonce dva. Podle průzkumu finanční skupiny Wüstenrot by ale jeho zařízení rodiče nejčastěji, v 57 %, řešili nezávisle na názoru druhého partnera. Jen 20 % by se domluvilo na jeho uspořádání s druhým rodičem, a to i za cenu kompromisů. Přesto, že ženy o střídavou péči podle dat příliš nestojí, pokud by na ni došlo, více by zařízení pokoje koordinovaly s otcem, konkrétně ve 23 % oproti 18 % mužů. „Vybavení dětského pokoje je záležitost několika desítek tisíc, kterou řada rodičů řeší úvěrem či půjčkou, pro 27 % může být dokonce důvodem ke kompletní rekonstrukci nemovitosti,“ doplňuje Pavlína Musilová.
Orientační náklady na vybavení dětského pokoje: úsporná varianta představuje nákup základního, standardizovaného vybavení. Ideální varianta pak vybavení s vyššími nároky na kvalitu, komfort, design, ergonomii apod.

Tady bydlím já, mami a tati
Jen asi 8 % rodičů by bylo ochotno ke střídavé péči naruby – situaci, kdy by se střídali v bytě u dítěte, svůj pokoj by tam neměl potomek, ale oni. „Chápu, že pro děti by to bylo asi nejlepší řešení, ale technicky si to nedovedu představit. I když se s mužem shodneme na drtivé většině věcí, určitě by mi vadilo mít bydlení uspořádané podle někoho, s kým už nechci být, nebo dokonce podle další případné partnerky. Nemluvě o tom, že bych musela řešit další bydlení sama pro sebe,“ komentuje hypotetickou situaci paní Lucie z Prahy, která se s manželem stará o dvě děti.
Podle psychologů je přitom tato varianta jedna z těch nejvhodnějších. „Varianta  stabilního domova dítěte a střídání rodičů  je z hlediska potřeb dítěte optimální. Současné převažující uspořádání kontaktů, kdy dítě putuje od jednoho rodiče k druhému, je pro rodiče jistě pohodlnější a zohledňuje právo na jejich  stabilní domov a kontakt s dítětem, pro dítě je ale často nadměrně zatěžující,“ uvádí PhDr. Božena Sulženková, dětská klinická psycholožka.
„Z našich zjištění dokonce vyplývá, že by kvůli dětem přenechalo byt v osobním vlastnictví druhému partnerovi k užívání celkem 8 % Čechů a dokonce 12 % mužů,“ uzavírá Musilová.
O průzkumu
Průzkum finanční skupiny Wüstenrot proběhl ve dnech 28. února až 5. března 2018 za pomoci on-line nástroje Instant Research výzkumné agentury Ipsos. Dotazováno bylo 840 respondentů žijících v sezdaném či nesezdaném partnerství či rozvedených v reprezentativním zastoupení podle pohlaví, věku, kraje, vzdělání a velikosti bydliště.