21. 10. 2020
Už i střední třída hledá kvůli koroně „druhé domovy“, které jim pomohou přežít mimo město. Zájem stoupl trojnásobně, majitelé mohou vydělat
Zmizet z města třeba na měsíc do komfortního obydlí, které je plně vybavené pro práci z domova a umožňuje dlouhodobé soužití celé rodiny. Cena kolem tří milionů, na lokalitě zas tak moc nezáleží, hlavně když tam nepadá internet. Tak vypadá podle Čechů ideální „druhý domov“, který se kvůli koronavirovým opatřením dostává do popředí zájmu. Jen na portálu Bezrealitky typy objektů, které tuto definici splňují, vyhledávali obyvatelé velkých měst asi třikrát častěji.
Zatímco jarní vlna se vyznačovala zvýšeným zájmem o rekreační objekty, druhá vlna jasně cílí na domy, které mohou být obyvatelné celoročně. Česko se tak připojuje k trendu, který v současné době ovládá v podstatě všechny bohatnoucí země, které se nacházely bezprostředně za železnou oponou. Podle největšího portálu pro prodej a pronájem svépomocí Bezrealitky počet vyhledávání rodinných domů uživateli z velkých měst stoupl v posledním týdnu trojnásobně a svým růstem přeskočil dokonce zájem o rekreační objekty.
Do hledáčku se tak dostávají nové typy objektů. Kromě těch, které se překrývají se zájmem Čechů o celoročně obyvatelné chalupy, jsou to domy na českých maloměstech nebo vesnicích, často výrazně dále od domova, než je tomu u rekreačních objektů. V případě ceny se jedná průměrně o objekty kolem tří milionů korun, plocha a stav nemovitosti jasně vyhrávají před lokalitou. V Česku jich přitom není málo, odhady hovoří o nižších desítkách tisíc objektů, které jsou v podstatě okamžitě připravené k prodeji.
Jedním z hlavních požadavků na „druhý domov“ je vnitřní komfort, který ho předurčuje k dlouhodobému bydlení. Samozřejmostí je tedy zavedená voda a elektřina, možnost zavést stabilní internetové připojení, výhodou, ne však podmínkou, pak dostupnost metropolitních online služeb. Na rozdíl od chaty nebo chalupy, určené především pro víkendové pobyty, Češi pátrají ve výrazně větší vzdálenosti od svého domova. Nevadí jim dojezd přesahující 120 minut.
„Fenomén ‚second homes‘ je v západní Evropě poměrně běžný. Například v Německu vlastní lidé z měst druhé domovy stovky kilometrů daleko, v lokalitách, kam se nevyplatí jezdit na otočku. Běžně zde tráví část roku včetně práce. V Česku vidím šanci zejména pro hraniční regiony. Pro Pražany, kteří jsou hybateli trendu, se atraktivní stává například Karlovarsko nebo Podkrušnohoří s velkým množstvím levných objektů, na východě pak mohou mířit například na Vysočinu, kde je cenová hladina domů dlouhodobě příznivá,“ zmiňuje Hendrik Meyer, šéf realitní služby Bezrealitky.cz.
Zajímavé je, že pořídit si druhou nemovitost, určenou ke komfortnímu životu mimo město, pravděpodobně nebude trendem pouze pro bohaté. Šanci v tom stále více vidí i Češi ze střední třídy.
„Hypotéka na byt jim často doběhla nebo ji splatili předčasně díky výrazně lepší životní situaci posledních let. Na nové investiční byty v místě svého bydliště často nedosáhnou, v jiném městě ho nechtějí kupovat kvůli komplikované správě. Na druhý domov, kam by se mohli přesunout například na důchod, však odpovídající částku najdou – dílem z úspor, dílem novým hypotečním úvěrem o přijatelné výši, která pro ně není limitující ani s ohledem na současnou ekonomickou situaci,“ vysvětluje Meyer.
Ostatně právě snaha uložit své úspory před příchodem potenciálních ekonomických turbulencí stojí jako druhá v pozadí celého trendu. Češi totiž považují investici do tuzemských nemovitostí za jednu z nejbezpečnějších. Objekty pro druhé domovy jsou navíc cenově dostupnější než například chaty a chalupy v nejexponovanějších lokalitách. Meyer zároveň upozorňuje, že jejich majitelé mají možnost na trendu vydělat. Pro objekt, který ležel mnoho let ladem a nevyplácelo se ho pronajímat, nyní najdou ochotné kupce.
„Zbystřit by měli především všichni, kteří již delší dobu uvažují o prodeji rodinného domu nebo většího objektu, ale doposud neměli odpovídající nabídky. Doporučujeme jim, aby zkusili objekt nabídnout a sami budou možná překvapeni zájmem, který jim může přinést až o dvě desítky procent větší výdělek, než tomu bylo v předchozích letech,“ domnívá se Meyer.
Druhé domovy v Evropě nejsou ničím neobvyklým. Poměrně běžné jsou například v Německu, Belgii, Rakousku, Švédsku nebo Nizozemí. Právě poslední zmiňovaný národ proslul jejich pořizováním právě v České republice. Česko v současnosti sice patří mezi země s největším množstvím osob vlastnících druhou nemovitost, ty ve většině případů však nenaplňují definici „druhého domova“ právě kvůli své sezónnosti nebo neodpovídající kolaudaci objektu.