Výzkum STEM/MARK: Dluhy se mají platit

Podle většiny Čechů by měli lidé utrácet jen peníze, které mají.
Celkem 78 % oslovených souhlasí s tím, že bychom měli utrácet jen peníze, které máme, a neměli bychom se spoléhat na budoucí příjmy. Přibližně každý třetí přesto považuje za běžné využít možností, jak si zlepšit životní úroveň nad hladinu současného příjmu, když očekává dobré příjmy v budoucnu. Pouze necelá čtvrtina Čechů se pak domnívá, že pokud lidé neplatí své závazky, je to chyba těch, kdo jim umožnili utrácet na dluh. Častěji se takto vyjadřují méně vzdělaní lidé.
Skupina osob, která si napřed půjčí „majlant“ a následně je ochotná žít několik let s minimálním příjmem je relativně velká a při zkracování doby oddlužení významně roste.
Představa, že bychom mohli utratit velkou částku, třeba i několik milionů korun, a tento dluh by nám byl po několika letech odpuštěn, pokud bychom určitou dobu žili jen s minimálním příjmem, je lákavá v závislosti na délce „života v chudobě“ a určitě také na výšce půjčky. Při délce 3 roky by nabídky využilo 38 % lidí, při délce 5 let přibližně čtvrtina (24 %) a na 7 let pouze 15 %, zatímco téměř dvě třetiny to úplně vylučují. Více jsou podobnému experimentování s dluhy nakloněni mladí lidé a lidé s nižším vzdělaním – tedy lidé s nižšími příjmy (ti nevnímají částku 15 tis. tak ostře).
Dluh, nebo alespoň jeho část, by lidé neodpustili ani svému známému.
Dluh známému, který má problémy se splácením, by nebyl ochoten prominout téměř nikdo (1 %). Část dluhu by odpustil přibližně 1 z 5 dotázaných. Naopak 63 % Čechů si stojí za názorem, že by měl známý, který si od nich půjčil, vrátit alespoň původně půjčenou částku. Každý šestý (17 %) by chtěl dokonce striktně splatit vše, včetně domluvených úroků.
Větší ochranu dlužníků před věřiteli si Češi nepřejí. Uvědomují si, že by na to mohli doplatit poctivý zákazníci.
S větší ochranou dlužníků před věřiteli by souhlasila jen třetina Čechů. Většinu by s velkou pravděpodobností odrazovala souvislost se snížením vymahatelnosti pohledávek, čímž by mohlo dojít například ke zdražení některých služeb, půjček, leasingu, pojištění, poplatků za energie pro poctivé zákazníky apod. „Větší solidaritu s dlužníky, i za cenu částečného zdražování služeb, mají spíše lidé mladšího věku a ženy na mateřské dovolené,“ doplňuje Burianec.
Podle 9 z 10 Čechů mají firmy důsledně vymáhat nezaplacené účty.
Naprostá většina dotázaných uvedla, že by firmy měly důsledně vymáhat nezaplacené účty, aby o ně nemusely navyšovat platby poctivých zákazníků. Přibližně polovina s tímto výrokem rozhodně souhlasí a dalších 42 % odpovědělo vlažnějším ano. Pouze 2 % oslovených byli vyloženě proti. Stejně jako u předchozích otázek jsou i v tomto případě na straně dlužníků více mladí lidé. „Celou problematikou půjčování v české populaci silně ovlivňuje generační aspekt. Mladší lidé, kteří právě vstupují do koloběhu života, častěji využívají nejrůznější půjčky, které mohou například pomoci zaopatřit bydlení, umožnit studium či vycestovat. S částečným zadlužením jsou tak schopni někteří (s vidinou lepších zítřků) žít. Opak vidíme u poměrně disciplinované starší generace, jejíž vztah k zadlužení by se dal charakterizovat příslovím: dluh zlý druh. Částečně to může být dáno výchovou v jiném režimu, ale také problematikou takzvaných Šmejdů. To, zda jsem muž či žena, ve vnímání půjček a dluhů nehraje žádnou roli,“ uvádí závěrem sociolog z výzkumné agentury STEM/MARK Jan Burianec. 
Výzkumu agentury STEM/MARK pro CNN Prima NEWS uskutečněného kombinací telefonického a online dotazování se zúčastnilo 1010 osob reprezentujících českou populaci ve věku nad 18 let. Byl aplikován kvótní výběr respondentů podle pohlaví, věku, vzdělání, kraje a velikosti místa bydliště. Šetření probíhalo mezi 5. a 8. lednem 2021.