Začínají platit nové energetické průkazy domů. Téměř nulové budovy ale budou stát jen na papíře

Nové průkazy energetické náročnosti dokládají [1], že nová nebo právě zrenovovaná budova splňuje požadavky na energetickou náročnost. Slouží také jako ochrana spotřebitele. Při prodeji či novém pronájmu nabízí zájemci ověřenou hodnotu, ze které lze – pro typické užívání – odvodit roční náklady na energie. Například z faktur za energie zákazník takovou informaci nezíská, ty totiž závisejí na způsobu užívání domu či bytu nebo také na tom, zda daný rok byla tuhá nebo mírná zima. 

Cena nemovitosti se neskládá jen z kupní ceny, ale i z provozních nákladů, které nový vlastník zaplatí za dobu užívání. „Dům či byt si většina lidí nekupuje na rok, ale spíše na desetiletí, často i na celý život. Za tuto dobu se u špatných nemovitostí mohou platby za energie v součtu přiblížit investiční ceně. Rozdíl mezi třídami např. B a E u rodinného domu může činit klidně i 30 tisíc na platbách za energie ročně,“ přibližuje smysl průkazů Petr Holub, koordinátor Šance pro budovy, aliance významných oborových asociací podporujících energeticky úsporné stavebnictví.

Průkazy budou zpracovávat energetičtí specialisté – odborníci autorizovaní Ministerstvem průmyslu a obchodu. Kontrolu jejich správného zpracování má na starosti Státní energetická inspekce. Komplexní informace včetně vysvětlení obsahu průkazů lze nalézt na informačním portálu Šance pro budovy podpořeného Ministerstvem průmyslu a obchodu na adrese: www.prukaznadum.cz.

Dnes vydaná vyhláška také definuje budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Jiné domy se v Česku od roku 2020 už nebudou moci stavět. Jejich technické parametry ale navzdory názvu odpovídají pouze nízkoenergetickému standardu. Šance pro budovy provedla srovnání budovy “s téměř nulovou spotřebou”, jak ji definuje vyhláška, a pasivního standardu. [2] U rodinného domu vychází požadavek měrné potřeby tepla na vytápění podle vyhlášky na 45 kWh na metr čtverečný za rok. Pasivní dům má pak 20 kWh na metr čtverečný za rok. U bytového domu je poměr těchto hodnot podobný.

„Budovy s téměř nulovou spotřebou měly být racionální odpovědí na problémy s dostupností energie v budoucnu. Proto nás mrzí, že vláda tento pojem využila pouze jako slovní skořápku pro budovy jen o kousek lepší, než je dnešní průměr. Stavební firmy by se během dalších osmi let dokázaly připravit na daleko kvalitnější standard,“ komentuje nedostatečně progresivní nastavení parametrů pro „téměř nulové budovy“ Petr Holub. Zároveň dodává: „Nová vyhláška je přitom jinak velmi dobře zpracovaný materiál, na jehož přípravě se dva roky podíleli odborníci i zástupci stavebního průmyslu.”

^REKLAMA

Vyhláška byla ve Sbírce zákonů zveřejněna dnes a účinnost má již od 1. dubna. [3] Nezbývá tedy žádná doba na přípravu ani rekvalifikaci zpracovatelů průkazů. Téměř finální verzi přitom ministerstvo mělo již po vypořádání meziresortního připomínkového řízení v půlce prosince minulého roku. Byrokratické procesy však způsobily zpoždění ve zveřejnění. “Teoreticky by nyní všichni, kdo prodávají dům nebo jej hodlají stavět, měli počkat na zpracování nového průkazu. Věřím, že ministerstvo bude v kontrole ještě nějakou dobu shovívavé, aby náběh nové povinnosti byl hladký,” doufá Holub.