Dlužíme, kam se podíváme

Co je třeba ČR platný růst HDP přes 6 % ročně, v době ekonomického boomu, když místo aby byl splácen dluh, a to nejenom dluhopisy, ale i jistina, jsme se dále zadlužovali a holedbali tím, že v relativním vyjádření nám dluh v poměru k HDP klesá. Taková politika nebyla jen krátkozraká, ale přímo hloupá.
 

Ostatně vývoj dluhu je vidět i na níže přiloženém grafu. Ještě do roku 2000 byl nárůst zadlužení ČR relativně malý. Nutno ovšem říci, že schodky rozpočtu byly do značné míry ovlivněny mimořádnými příjmy z privatizace. Strukturální problémy rozpočtu, jako neřešená důchodová a zdravotnická reforma stále zůstávají.

Zarážející je především zvýšení dluhu v letech 2000 až 2008, kdy světová ekonomika rostla bezprecedentním tempem, které se určitě nebude brzy opakovat. V této době místo splácení dluhů jsme se dále zadlužovali. Pravda bylo nutno vyrovnat závazky vzniklé v konsolidační agentuře (ČKA), ale ty byly, alespoň dle zprávy tehdejšího ministra financí Bohuslava Sobotky ve výši jen 300 mld. Kč. (Zbývající prostředky byly dílem spotřebovány, dílem odkloněny. S úsměvem na rtech jsme tak nastoupili cestu zemí PIIGS.)

Schodky rozpočtů v letech 2009-2010 (rok 2011 ještě není k dispozici) byly do značné míry ovlivněny světovou ekonomickou krizí. Ale rovněž i špatnou strukturou rozpočtu a nedomyšlenými kroky typu zvýšení spotřebních daní na pohonné hmoty.

www.zadluzeni.cz

Struktura dluhu

Často je jako ukazatel zadlužení brán poměr dluhu k HDP. Ovšem ten je nutno umět chápat a je nutno si uvědomit, že není vše vypovídající. Existují země, jejichž zadlužení podle tohoto ukazatele je vysoce na 100 % HDP (např. USA, Japonsko), ale přesto mají stále vysoké ratingy a věřitelé jsou ochotni jim dále poskytovat úvěry. A naopak jsou země, jejichž zadlužení je podle tohoto ukazatele relativně nízké (a k nim patří i ČR), ale je zde velké riziko, že spadnou do dluhové pasti.

Velmi důležitým ukazatelem, i když neměřitelným, je důvěra investorů v zemi. Navíc u malé, otevřené ekonomiky jako je naše. Při panice investorů a odlivu jejich investic se můžeme velmi rychle dostat do značných dluhových problémů. A naopak u velké a vyspělé země, typicky Německo, USA, Japonsko, je důvěra věřitelů, i přes značné zadlužení státu velmi vysoká.

V neposlední řadě se podívat na strukturu dluhu. Tedy jestli země dluží více zahraničním subjektům či domácím. V tomto pohledu je na tom ČR ještě poměrně dobře. Většina dluhu je v držení domácích institucí, tedy bank, penzijních a podílových fondů. Zahraniční věřitelé jsou obvykle poněkud více citliví na jakékoli negativní zprávy z ekonomiky, než domácí. Navíc drží většinou dluhopisy denominované v české koruně, tudíž odpadává kurzové riziko. Zde se (asi jako v jediném parametru) přibližujeme Japonsku. To je sice značně zadluženo, nicméně zhruba 90 % jeho dluhu je v držení domácích věřitelů.

Zdroj: MF ČR

Dluhová služba

Občas v médiích slyšíme povzdech nad tím, kolik nás stojí dluhová služba. Jedná se vlastně o náklady na správu dluhu, především tedy na zaplacení úroků z úvěrů. Kupříkladu dluhová služba Řecka v současnosti činí cca 14,5 %. To je velmi vysoké číslo. Naštěstí na tom nejsme tak špatné jako Řecko. A to i přesto, že úrokové náklady státního dluhu vykazují od roku 1996 do roku 2004 rostoucí trend, avšak zdaleka ne tak dynamický jako byl růst samotného státního dluhu. V roce 2005, přes zvýšení státního dluhu, došlo k poklesu úrokových nákladů. Od roku 2006 opět následuje jejich růst.

Státní dluh a dluhová služba opětovně rostou, a to v důsledku ekonomické krize. V roce 2010 v důsledku poklesu úrokových sazeb, který se projevil zejména ve významném růstu prémií a poklesu diskontů domácích státních dluhopisů, došlo k poklesu těchto nákladů, přičemž tento trend pokračoval i loni.

Zdroj: MF ČR

Při pohledu na zadlužení dané země je nutno vnímat kromě poměru dluhu k HDP i další ukazatele. Jen tak získáme představu o tom, jak na tom daná země skutečně je. To, že ČR je na tom v současnosti ještě poměrně dobře neznamená, že se to nemůže velmi rychle změnit.