Blíží se topná sezóna: Jak topit nejlevněji?

Při porovnávání nákladů různých typů vytápění si musíme nejdříve uvědomit, že konečná cena, kterou zaplatíme za spotřebu tepla, není závislá pouze na druhu paliva a nákladů na koupi celého systému, ale hlavně na izolačních vlastnostech domu. Pro snížení spotřeby energie na vytápění existují tři základní způsoby. (Pokud nebereme v úvahu snižování vnitřní teploty a další „drastická“ opatření.)

U termo-izolačních vlastností domu záleží na druhu materiálu a technikách, kterých bylo použito při jeho stavbě. Jedná se o šíři obvodového zdiva, druh a šíři izolačních materiálů použitých v omítkách, podlaze a stropech, izolaci střechy, druh oken atd.

Nejvíce tepla uniká tzv. tepelnými mosty, které vznikají hlavně u oken a na střeše. Tyto úniky můžeme snížit použitím více sklených či více komorových oken a použitím nadkrovové izolace. Z těchto všech faktorů můžeme určit tepelnou náročnost domu. 

Rozlišujeme mezi 4 druhy domů podle termo-izolačních vlastností: domy „vyhovující“, „úsporné“, „nízkoenergetické“ a „pasivní“. Vyhovující dům odpovídá spotřebě tepla cca 90 kWh/m²rok a vyhovuje tepelné normě „CSN 73 0540-02 Tepelná ochrana budov“. Úsporný dům odpovídá spotřebě tepla cca 80 kWh/m²rok a nalézá se na doporučených hodnotách normy „CSN 73 0504-02“. Nízkoenergetický dům spotřebuje cca 35 kWh/m²rok a pasivní se dostává do hodnot pod 15 kWh/m²rok.

Dalším způsobem snížení spotřeby je využití stávajícího tepla vydýchaného vzduchu k předehřevu studeného vzduchu, který je do domu přiváděn. Tohoto efektu lze dosáhnout pomocí použití řízeného větrání s rekuperací tepla.

Až třetím způsobem snížení nákladů vytápění je výběr systému vytápění domu. Existuje celá řada systémů vytápění, které lze použít. Pro příklad s výpočty nákladů vytápění je počítáno s úsporným domem o podlahové ploše 150 m², tudíž celková spotřeba domu za teplo je 12 MWh/rok.

Tabulka 1: Srovnání nákladů vytápění a pořízení topných soustav

Zdroj:  vytapeni.tzb-info.cz a vlastní výpočet

K porovnání jednotlivých systémů z dlouhodobého hlediska potřebujeme ještě znát životnost jednotlivých kotlů a kompresorů. U kotlů na fosilní paliva se udává životnost 15 – 20 let. Kotle na dřevo mají životnost 10 – 15 let, kotle na plyn a topný olej mají životnost kolem 20 let. Nejdelší životnost mají tepelná čerpadla – od 20 do 30 let. (Tepelné čerpadlo vzduch-voda ji má kratší, protože musí pracovat více hodin denně. Životnost je tedy 15 – 25 let.) A přímotopy mají životnost kolem 10 let.

 Porovnání jednotlivých druhů vytápění je nejvíce patrné z grafu. V něm je bráno v úvahu i zdražování jednotlivých druhů paliva o 5 % a výměna kotlů či kompresorů v střední hodnotě životnosti.

Graf 1: Náklady vytápění

Zdroj:
Vlastní výpočet

Čím větší částku zainvestujeme při pořizování topné soustavy, tím menší paušální částky budeme platit v budoucnu. Jediné výjimky tvoří vytápění pomocí dřeva a uhlí. Ty přes svoji nízkou pořizovací cenu nemají ani velké paušální částky, avšak jejich velkou nevýhodou je náročná obsluha, údržba a také nutnost mít velký sklad topného materiálu. Nejlépe z porovnání vycházejí tepelná čerpadla obecně a z nich čerpadlo země/voda. Největší výhodou je defakto bezúdržbovost a nízké paušální platby a v neposlední řadě také to, že tepelná čerpadla ohřívají i vodu pro užívání a tím šetří další možné výdaje. Nevýhodou jsou obrovské náklady spojené s instalací, které dosahují kolem půl milionu korun.

A v neposlední řadě je při výběru topné soustavy zohlednit místní podmínky. Kupříkladu do bytu v panelovém domě lze jen obtížně umístit topnou soustavu na spalování dřeva či uhlí.