Aukce není jen přihazování

Aukce přináší možnost pro prodávající vyhnat cenu v euforii přihazujících do závratných výšek. Naopak při nedostatečném zájmu ze strany kupujících má příležitost člověk, který chce koupit levně. Jen pozor! Aukce není dražba a prodávající příliš nízkou cenu nemusí přijmout, jak názorně ukázali čeští developeři.

Která aukce je nejvýhodnější? Podle teorie her platí věta o ekvivalentnosti příjmů: Základní čtyři typy aukcí (anglická, holandská, první ceny, druhé ceny) se soukromými hodnotami (tedy když každý posuzuje hodnotu draženého předmětu podle svých preferencí) poskytují stejný očekávaný příjem.[1] Jak je to ale v praxi? A jaké možnosti aukcí se nabízejí?

Uzavřené a otevřené aukce

Aukce uzavřené a otevřené se neliší podle toho, kdo má do aukční síně přístup, nýbrž podle způsobu podávání nabídek. U otevřených aukcí jsou nabídky podávány veřejně a každý má přístup k aktuálním nabídkám ostatních zájemců. Při uzavřených aukcí jsou nabídky podávány tak, aby zájemci neměli informaci o ceně, jakou nabízí jejich konkurence.

Typickým příkladem uzavřené aukce je „obálková metoda“, která se využívá jak při veřejných zakázkách, tak kupříkladu při prodeji obecních bytů. Všichni zájemci svou cenu vloží do obálky a vítězí nabídka nejvyšší. Zejména u veřejných zakázek nerozhoduje pouze cena, ale i další vlastnosti nabídky. U prodeje nemovitostí je ale cena zpravidla nejdůležitějším či jediným kritériem.[2]

Stanovení výsledné ceny

Existují dva základní typy stanovení výsledné ceny prodávaného objektu – klasická anglická aukce, při níž cena roste a zájemci zvyšují své nabídky, v níž se stává kupujícím zájemce nabízející nejvyšší cenu, kterou také zaplatí, a holandská aukce.

U holandské aukce začíná prodej na vyšší ceně, než jakou prodávající očekává. Předmět získá ten ze zájemců, který první aukci zastaví a přijme aktuální cenu. Přestože teorie her uvádí, že cena dosažená kteroukoli aukční metodou je shodná při dostatečném množství zájemců, v praxi se při holandské aukci dosahuje vyšší ceny (obdobně jako u obálkové metody). Zájemce nezná preference ostatních přítomných, a tak akceptuje maximální cenu, kterou je za předmět aukce ochoten zaplatit.

Holandská aukce se používala nejprve v Holandsku při aukcích tulipánů. Dnes se používá především u zboží podléhající zkáze (např. ryby, ovoce, zelenina…) a setkat se s ní lze i při prodeji letenek leteckých společností.

Při obálkové metodě aukcí je cena stanovována dvojím způsobem. V klasickém případě vítězí nejvyšší podaná cena, která je následně vítězem zaplacená. Při druhé možnosti také vítězí nejvyšší nabídka, ale cena je zaplacená podle druhé nejvyšší nabídky, tedy nižší. Druhá možnost, tzv. Vickreova aukce, se příliš nevyužívá. Lze se s ní setkat např. u kontextové reklamy, kde zadavatel stanovuje cenu, kterou je ochoten zaplatit, ale při zobrazení či prokliku platí cenu druhé nejvyšší nabídky.

Poměrně mladou novinkou jsou aukce, kde vyhrává nejnižší jedinečná nabídka. V takových účastníci aukce platí za každý příhoz. Vítězí zájemce, který nabídne sám nejnižší cenu. Tu také následně zaplatí. Tento typ aukce využívají některé portály k prodeji zboží. Výsledná cena je sice nižší než běžná cena prodávaného zboží, při velkém množství účastníků aukce ale bude výnos díky placeným příhozům vyšší.

Kolik objektů se prodává

V aukci je možné prodávat jeden jedinečný objekt (např. dům či byt), kombinaci různých objektů (např. sadu zlatých mincí) či několik stejných objektů v řadě po sobě – v takovém případě si zájemce musí zvolit strategii i v souvislosti s tím, že při následné aukci může být dosažená cena odlišná od předcházející (zejména se může lišit cena první a poslední aukce z řady, kdy v první je možné spoléhat na následující a v poslední buď bude velký zájem o poslední prodávaný kus, nebo naopak nebude již dostatek zájemců).