Vyplatí se nízkoenergetické a pasivní domy?

Nízkoenergetické a pasivní bydlení

Bydlení není jen o nájmu či ceně za jeho pořízení. Druhou významnou složkou jsou energie, které je třeba vydat na provoz bytu či domu. A v tomto ohledu se začínají lišit parametry novostaveb.

Od příštího roku začnou platit tvrdší normy, které doplní povinné označování novostaveb energetickými štítky. Jedná se o průkazy energetické náročnosti budovy. Klasifikace budov je stejná jako u elektrospotřebičů – nejúspornější mají kategorii A, nejméně úsporné kategorii G. Podle nových pravidel bude možné stavět budovy s maximální energetickou náročností v kategorii C, tedy se spotřebou do 120 kWh/m² za rok.

Za nízkoenergetické bydlení jsou domy či byty považovány v případě, že jejich energetická náročnost nepřesáhne 50 kWh/m² ročně. U pasivních domů jsou standardy ještě přísnější – nesmí překročit hranici 15 kWh/m² za rok.

Do energetické náročnosti není započítáváno pouze vytápění. Zahrnuje i chlazení a větrání, ohřev teplé vody a osvětlení. Nízkoenergetické domy si k úsporám vypomáhají jednak svou dispozicí, jednak nejrůznějšími technickými pomůckami k cirkulaci vzduchu, k solárnímu ohřevu vody apod.

Srovná-li se energetická náročnost nízkoenergetického domu vůči klasické novostavbě, spotřeba energie může poklesnout až na polovinu. V případě výměny nehospodárného staršího bytu za nový byt v pasivním domě mohou klesnout dokonce na zlomek původních hodnot.

^REKLAMA

Úspornost není ale jediným benefitem nízkoenergetického či pasivního bydlení. Nucená cirkulace vzduchu a prachové filtry ve ventilaci zvyšují celkovou kvalitu užívání bytu.

Finanční úspora

S nižší spotřebou energií je spojena pochopitelně i finanční úspora. Ta se pohybuje řádově na úrovni 2 Kč za uspořenou kWh. Je-li byt o velikosti 80 m² se spotřebou 120 kWh/m² za rok, bude činit úspora při jeho výměně za nízkoenergetický se spotřebou 50 kWh/m² za rok 11 200 Kč a při výměně za pasivní se spotřebou 15 kWh/m² za rok dokonce 16 800 Kč ročně.

Nechci slevu zadarmo, říká klasik. Tak i úspory v energiích něco stojí. To jsou především vyšší náklady na výstavbu nízkoenergetického či pasivního bydlení. Do koncové ceny se ale promítají řádově 10 % a mnohdy se podle Jana Řežába, ředitele developerské společnosti JRD, která se zabývá výstavbou nízkoenergetických projektů, nemusí promítnout vůbec.

Budeme-li předpokládat byt v novostavbě o velikosti 80 m², zvýšení ceny nízkoenergetického domu oproti „klasickému“ může dosahovat řádově 300 až 500 tis. Kč. Při roční úspoře, která může dosáhnout 15 000 Kč (úspora bytu pohybujícím se mezi nejméně efektivním nízkoenergetickým domem a pasivním domem), by došlo k úhradě nákladů za 20 až 34 let.

^REKLAMA

Výpočet je pochopitelně jen hrubým odhadem – neuvažuje růst cen energií a nezohledňuje současnou hodnotu finančních toků ani případné změny cen.

Nízkoenergetické a pasivní bydlení je poměrně novým trendem. Lze očekávat, že zájem o něj bude dále růst a naopak poklesne zájem o byty v budovách, které mají vyšší energetickou náročnost. Investice do nízkoenergetických bytů se tak v budoucnosti může ukázat jako prozřetelná – prodat takový byt bude mnohem snazší (a cena bude mnohem vyšší než u dnes cenově srovnatelných energeticky náročných projektů).

Přijďte na návštěvu!

Tento víkend se konají 6. mezinárodní dny pasivních domů 2009. V rámci nich mnozí majitelé pasivních domů zpřístupňují svá obydlí a nechávají návštěvníky zažít pocit bydlení v pasivním domě.

Pasivní domy se nacházejí na území celé České republiky. Seznam zpřístupněných domů naleznete na stránkách Centra pasivního domu.

Titulní obrázek: Nízkoenergetický dům z projektu společnosti JRD.